12.02.2008
HN.IHNED.CZ
Hospodářství eurozóny, kam směřují zhruba tři čtvrtiny českého vývozu, letos citelně zpomalí. Z posledního průzkumu mezi experty, který včera zveřejnila agentura Bloomberg, vyplývá, že klesne na průměrných 1,7 procenta ve srovnání s loňskými 2,6 procenta.
O hospodářské recesi, ve které se podle mnoha renomovaných ekonomů už potácejí Spojené státy americké, ale nemůže být letos ani řeči. V takovém optimistickém duchu zahájili včera v podvečer svoji schůzku ministři financí z patnácti zemí, kde platí společná měna euro.
„Nedá se říci, že bychom zažívali špatné časy,“ prohlásil lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker. Ten schůzce, jejíž závěry byly známy až po uzávěrce tohoto vydání, předsedal.
Nižší daně by šly k duhu
Evropa by ale podle Junckera neměla podceňovat nepříznivý dopad, který na ni má citelné ochlazení konjunktury v USA. „V některých evropských zemích vidím prostor pro snížení daní, což by povzbudilo hospodářský růst,“ prohlásil Juncker o víkendu v Tokiu, kde na úrovni ministrů financí jednalo sedm hospodářských mocností (USA, Kanada, Japonsko, Německo, Británie, Francie a Itálie).
Jeho návrh míří podle expertů hlavně na Německo, které výrazně zlepšilo své rozpočtové hospodaření, a loni dokonce dosáhlo mírného přebytku. „Avšak Němci na to neslyší. Obávají se, že by se znovu potýkali se schodkem,“ podotýká Michael Hume, ekonom firmy Lehman Brothres Holdings.
Další dvě velké ekonomiky eurozóny – Francie a Itálie – nemohou na zmírnění daní ani pomýšlet. Tím spíše, že je Evropská komise nedávno upozornila, že musejí přidat v úsilí o snižování rozpočtového deficitu.
Španělsko je z větších evropských zemí jediné, které už mírnější daně přislíbilo, neboť od roku 2005 hospodaří se solidním rozpočtovým přebytkem.
Junckers a další ministři financí si na druhé straně myslí, že evropská ekonomika se obejde bez takového „stimulačního balíku“, jímž se snaží recesi čelit Spojené státy americké. Ty hodlají svoji ekonomiku povzbudit sumou 168 miliard dolarů, včetně dalších daňových úlev. Bílý dům a Kongres se tak připojily k úsilí americké centrální banky (Fedu), která během uplynulých pěti měsíců srazila sazby o dva a čtvrt procentního bodu.
Opravdu Trichet otáčí?
Naproti tomu Evropská centrální banka (ECB) jakoby skřípající hospodářské soukolí v eurozóně pořád neslyšela. Svoji klíčovou sazbu drží už osmý měsíc na čtyřech procentech. Kvůli inflaci, která je s více než třemi procenty na čtrnáctiletém maximu.
Na tokijském summitu si ale prezident ECB Jean-Claude Trichet podle agentury Bloomberg pootevřel vrátka ke snížení sazeb. Připustil, že na stole má čísla potvrzující, že hospodářství eurozóny citelně zpomaluje. Jeho vyhlídky pak charakterizoval jako „značně nejisté“.
Podle ekonomů o tom svědčí například prosincový pokles maloobchodního obratu v eurozóně, nejsilnější od roku 1995. Citelně ochabla aktivita v sektoru služeb.
„Hospodářský růst v eurozóně začíná váznout. Není radno podceňovat riziko recese,“ komentuje pro agenturu Bloomberg David Brown, hlavní ekonom firmy Bear Stearns International pro Evropu.
Jak dodává, eurozóna si bude moci gratulovat, dosáhne-li letos růstu HDP o 1,5 procenta. Byl by to nejhorší ukazatel od roku 2003.
Autor: Václav Lavička
