Slovenský plán přijetí eura se zadrhává

30.01.2008
HN.IHNED.CZ

/Od našeho zpravodaje/

Mincovna v Kremnici se už chystá razit 400 milionů euromincí a rakouská centrální banka pomáhá Slovákům získat 188 milionů eurobankovek. Slovenská policie mezitím koupila novou výzbroj a osm terénních aut, kterými chce v prosinci rozvážet nové oběživo. Slovensko žije tím, že od ledna 2009 se bude v celé zemi platit eurem.

Jenže všechno může být jinak a nová auta možná zůstanou v bratislavských garážích. Brusel řekne Slovákům definitivní ano či ne až v květnu, ale už teď jim hodně napoví. Dnes totiž Evropská komise schválí hodnocení slovenského konvergenčního programu, tedy plánu přechodu na euro. A verdikt, který mají HN k dispozici, rozhodně není lichotivý.

Unie na prvním místě upozorňuje na rostoucí spotřebitelské ceny a nebezpečí inflace.

Sama Slovenská centrální banka (NBS) včera zvýšila odhad meziročního růstu cen na 2,8 procenta z předchozích 2,3 procenta. Přesto by se podle NBS měla inflace slovenské koruny vejít do limitu 1,5 procenta nad průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací, který je pro zavedení eura nezbytný.

Jenže právě kvůli inflaci zůstala za dveřmi eurozóny před dvěma lety Litva. „Jsou potřeba další strukturální reformy a vláda by měla být připravená zaujmout tvrdší fiskální postoj než ten, který předpokládá konvergenční program,“ varuje komise Slováky.

Bratislava ale obavy Bruselu odmítá. „Cíle střednědobé fiskální politiky do roku 2010 vytvářejí dostatečné podmínky pro eliminování možných budoucích inflačních rizik,“ cituje agentura Reuters náměstka ministra financí Františka Palka.

Unie také varuje před prohloubením rozpočtového deficitu, přestože se i podle pesimistických odhadů Slováci vejdou do povolené tříprocentní hranice. Deficit má podle Bratislavy příští rok činit 1,8 procenta HDP, podle komise 2,4 procenta. „Existují rizika ve výdajích na projekty, které vláda plánuje provést společně se soukromým sektorem. Jde zejména o stavbu dálnic,“ řekne dnes Brusel.

Ten dále poukazuje i na rostoucí propast ve slovenské společnosti a říká, že obyvatelé východního Slovenska „se nepodílejí na hospodářské expanzi“. To prý „zatěžuje veřejné finance a vytváří sociální problémy, ale také omezuje potenciální růst výkonu ekonomiky“.

Unie netvrdí, že Slováci nebudou moci euro přijmout. Už loni na podzim ale začala pochybovat, že země dokáže všechna kritéria vstupu do eurozóny dlouhodobě udržet. Bratislava si pak začala stěžovat na diskriminaci. Celou situaci napjatě sledují i další postkomunistické země včetně Česka, protože výsledek ovlivní i jejich ambice.

Autor: Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek