02.01.2008
HN.IHNED.CZ
Již v patnácti zemích Evropské unie platí společná měna euro. Včera si na ni připili kyperští Řekové a Malťané. Mnozí z nich se ale obávají, že jim euro přinese především větší drahotu.
„Je nám tak trochu líto, že se loučíme s naší librou, ale zase s radostí vítáme euro,“ cituje agentura Bloomberg kyperského prezidenta Tassose Papadopoulose. Ten všem obyvatelům řecké části ostrova popřál úspěšný nový rok s novou měnou.
Papadopoulos také rozkrojil tradiční novoroční koláč, obsahující „pro štěstí“ jednu eurovou minci. Naproti tomu maltskému premiérovi Lawrencovi Gonzimu se během oslav ve Vallettě napoprvé nepodařilo vybrat z bankomatu první eura. Přístroj trucoval, a tak se Gonzi musel odebrat k jinému, z něhož vybral 20 eur.
Na Kypru společná měna obíhá pouze v jižní části rozděleného ostrova, obývané Řeky. V severní části, kde od roku 1974 existuje tzv. Turecká republika severního Kypru (mezinárodně není uznána), nadále platí turecká lira.
Vzpruha pro cestovní ruch
Kypr i Malta věří, že po zavedení eura zesílí příliv zahraničních investic do jejich malých, ale otevřených ekonomik. Měla by povzbudit také cestovní ruch, který na Kypru vytváří zhruba pětinu HDP a poskytuje třetinu pracovních míst.
„Euro představuje pro obě země dodatečnou výhodu,“ komentuje pro agenturu Bloomberg Holger Schmieding, hlavní ekonom londýnské Bank of Amerika pro Evropu.
Lidé ale vítají nástup společné měny se smíšenými pocity. Poslední průzkum provedený Evropskou komisí vloni v listopadu ukázal, že skoro tři čtvrtiny kyperských Řeků a dvě třetiny Malťanů se obávají zdražení. Vlády v Nikósii a Vallettě proto vyzvaly výrobce a obchodníky, aby se snažili co nejvíce „držet na uzdě“ náklady.
Malta a Kypr byly mezi desítkou zemí, které se staly členy Evropské unie od května roku 2004. Z nich jako první (od ledna 2007) zavedlo euro Slovinsko.
Nyní by mělo být na řadě Slovensko, které hodlá euro zavést v lednu 2009.
V ECB přibudou další židle
Vstupem Kypru, jehož HDP má hodnotu 15 miliard eur, a Malty s pěti miliardami eur, se hospodářská váha eurozóny zvýší jen symbolicky. Celkový hospodářský výkon měnové patnáctky se totiž vyjadřuje sumou 8,8 bilionu eur.
Vstup do měnové unie ale pozvedává prestiž obou malých zemí. Jejich centrální bankéři – kyperský Athanasios Orphanides a maltský Michael Bonello – tak budou ovlivňovat úrokové sazby v eurozóně.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se rozšíří z 19 na 21 členů. Oba noví členové v ní mohou mít podle expertů mnohem větší vliv, než by odpovídalo velikosti jejich zemí. „Jak Orphanides, tak Bonello jsou uznávaní odborníci,“ podotýká Schmieding.
Prezident ECB Jean-Claude Trichet koncem loňského listopadu připustil, že některé země eurozóny tlačí na zvýšení úrokových sazeb, neboť je trápí zrychlující se inflace. „S tím, jak se bude eurozóna rozšiřovat, bude stále obtížnější nalézat při rozhodování společný jazyk,“ míní ekonom frankfurtské Commerzbank Christoph Weil.
Autor: Václav Lavička
