19.12.2007
HN.IHNED.CZ
„Myslete ekologicky a přitom vydělávejte peníze“ – to je heslo manažerů takzvaných zelených fondů, které investují peníze svých klientů do akcií ekologicky zaměřených firem.
Obliba fondů, které nakupují cenné papíry výrobců turbín pro větrné elektrárny, vodárenských firem či výrobců solárních panelů, jsou stále oblíbenější. Zatímco před několika lety o nich téměř nikdo neslyšel, dnes podle databáze společnosti Morningstar spravují celosvětově majetek za 11 miliard eur (téměř tři sta miliard korun).
I když zelené investování je populární hlavně ve Velké Británii, „první vlaštovky“ se objevují už i v České republice. V současnosti je v tuzemsku dostupná necelé desítka ekologických fondů, které investují po celém světě. Od února loňského roku tu svůj fond Equity Fund Future Energy nabízí Credit Suisse.
Dostupný je i fond Pioneer Global Ekology. Další firmy se ale do České republiky chystají. Třeba nizozemská banka ING podle své mluvčí Jany Fárkové uvažuje, že přijde se zeleným fondem v příštím roce.
Podnikání firem, které investují do obnovitelných zdrojů energie, je totiž podporováno vládami vyspělých zemí a celému oboru je předpovídán vysoký růst.
Někteří odborníci však varují před možnou bublinou. „Zelené firmy se staly populární a jejich akcie díky tomu silně vzrostly. Hospodářské výsledky tomu však zatím neodpovídají,“ říká Radek Neumann z Komerční banky.
„Může se stát, že investorům dojde trpělivost a začnou tyto akcie prodávat. To by pak mohlo znamenat pro zelené fondy problém. V současnosti tak jde o velmi rizikovou investici,“ dodává Neumann.
Na druhou stranu tu pořád existuje jedna velká jistota – a tou je vládní podpora. I když jsou společnosti, které mají co do činění s výrobou obnovitelných zdrojů, většinou malé a pro investory značně rizikové, poptávku po svém zboží mají zajištěnou. Zasloužil se o to třeba systém emisních povolenek. Ten nutí firmy produkovat méně emisí, a tím i investovat do nových technologií a obnovitelných zdrojů energie.
Praskne bublina?
Americká výzkumná společnost Clean Edge předpovídá, že v průběhu příštích deseti let hodnota firem, které se zabývají biopalivy, solární a větrnou energií a výrobou palivových článků, vzroste na 167 miliard dolarů. V roce 2005 to bylo 40 miliard dolarů.
„Žádná bublina tu není. Ekologický byznys má nejslibnější růstový příběh pro následujících pět až deset let. Vůbec se to nedá srovnávat s internetovou bublinou na přelomu tisíciletí, kdy investoři masově lili peníze do akcií technologických firem, jejichž ceny pak prudce spadly,“ sdělila irskému deníku Irish Times Jean Ryanová, která spravuje fondy v KBC Asset Management.
Ale zeleným fondům jsou vytýkány i další skutečnosti. Podle Dalibora Hampejze ze společnosti Atlantik Asset Management, která v Česku prodává fondy nizozemské banky ABN Amro, jde v případě zelených fondů z velké míry o marketingový trik. „Teď je všechno zelené „in“, ale v těchto fondech bývá ve skutečnosti namícháno spousta cenných papírů z různých oborů,“ říká Hampejz.
Láká i oteplování
Odpůrci těchto fondů také poukazují na to, že kvůli nízkému okruhu firem, do kterých mohou investovat peníze, nejsou tyto podniky schopné dlouhodobě vynášet více, než je průměr na trhu.
„To se však nepotvrdilo. Podle porovnávacích studií je výnosnost asi 300 etických fondů (tedy nejen ekologických, ale i těch, které investují v souladu s nějakou vírou nebo morálními principy) stejná jako u běžných podílových fondů podobného zaměření,“ tvrdí Roman Dvořák z Pioneer Investments. Třeba zelený fond Credit Suisse, který je k dostání v Česku, vydělal letos 22,9 procenta – tedy dvakrát tolik co pražská burza. Vydělávat se dá i na globálním oteplování. Právě na firmy, které se dokáží na globální změny klimatu nejlépe připravit, sází nová kategorie zelených fondů. Tak zvané klimatické fondy, které na Západě zakládají společnosti jako Allianz, HSBC nebo Schroders, se nesnaží své investice řídit ekologickými principy. Místo toho hledají firmy, které podle nich budou ze změn klimatu nejvíce profitovat.
Tyto fondy tak do svého portfolia zařazují nejen producenty obnovitelných zdrojů energie, ale třeba i akcie finančních firem, jako je zajišťovna Munich Re, jež si platí tým odborníků na dopady oteplování na pojišťovací byznys.
Dalším trhem, kde se dá vydělávat na „ekologii“, je trh emisních povolenek. Ty vlastně říkají, kolik tun emisí oxidu uhličitého smí firma, jež dostane povolenky přidělené, vypustit do ovzduší. Pokud je ekologická a povolenky jí zbudou, může je na trhu prodat. Když chce naopak znečišťovat více, musí je nakupovat.
Loni vzrostl trh s povolenkami třikrát na 30 miliard dolarů.
Autor: Jan Sochor
