13.11.2007
Zahranicni.iHNed.cz
Včerejší francouzsko-německé setkání ministrů v Berlíně vyvrcholilo deklarací společného postupu v integrační politice. Pokud nevznikne společná evropská integrační politika, nemá podle prezidenta Sarkozyho schengenská dohoda žádný smysl. Prioritou Francie je kontrola proudu přistěhovalců, pokud se co nejdříve nenajde „odvaha“, hrozí podle Sarkozyho „exploze“ sociálních systémů.
Osmaosmdesátkrát se již setkali ministři obou zemí od podepsání smlouvy o přátelství. Včera poprvé ne za zavřenými dveřmi. Přátelství musí být vidět a také vidět bylo. Jednalo se, smálo se a zpívalo se. Poté, co nedávno proběhlo médii, že kancléřka Sarkozymu “leze na nervy”, se prezident snažil o co největší náklonnost a neodpustil si lichotku, že “Anželá je pozoruhodná osobnost, partnerka a přítelkyně.” Hlavní téma, přistěhovalectví, velký problém obou zemí, je potřeba řešit společně, a to co nejdříve, tak zní hlavní poselství schůzky prezidenta Sarkozyho s kancléřkou Merkelovou.
„Máte šanci. Bojujte!“
Sarkozy, sám potomek přistěhovalců, se při návštěvě střední školy ve čtvrti Reinickendorf, slovně utkal se studenty s přistěhovaleckým původem: „Není přeci možé neustále vyžadovat: Dejte mi práci, dejte mi naději! Tak to nejde!“ Nelze hovořit neustále o právech imigrantů, je třeba diskutovat o jejich povinnostech, shrnul francouzský pohled Sarkozy. Merkelová zdůraznila potřebu přijetí jazyka jako hlavní předpoklad pro integraci přistěhovalců a žádala tvrdší postup. Na otázku studentky, proč ve vládě nesedí žádný přistěhovalec, jako ve Francii např. Rachida Datiová, odpovídá Merkelová, že je již opravdu na čase, aby i CDU měla svého „tureckého“ poslance. O krizi přistěhovaleckých elit v Německu se radši nezmiňuje.
O poznání uvolněnější atmosféra vládla mezitím v kreuzberském nahrávacím studio, kde ministr zahraničí Steinmeier s francouzským protějškem Kouchnerem pobroukávali za orientálně znějících rytmů německo-tureckého popu refrén „Německo, Německo, Francie, Francie“. Bez kravaty a saka vysvětlují za pomoci textu Muhabetta, proč děti přistěhovalců tak rádi zůstávají v Německu. „Ty týpci byli fakt hustý“, citují německé a francouzské deníky reakce 17letého Sefera Tatlicioglu, spoluautora písničky. Za svitu kamer, přímo mezi lidmi, přesně tak, jak to Sarkozy má rád.
Nové nástroje
Společně se Sarkozym iniciovala Merkelová vznik nové společné pracovní skupiny ministrů zahraničí, spravedlnosti a vnitra, která má vypracovat koncept společného postupu do příštího setkání ve Francii. Obě země tak hodlají urychlit vznik společné evropské azylové politiky, sjednocující rezidentský status uprchlíků a systém vracení imigrantů.
Německo se nechává postupně od Francie inspirovat, například „Chartou rozmanitosti“, ve které se podniky zavazují podporovat kulturní, etnickou a sociální rozmanitost. Se spoluprací se počítá i na konzulární úrovni. Francie disponuje silnějším konzulárním systémem v Tunisku, Německo v Turecku, plánovaná je vzájemná výpomoc v této oblasti.
Autor je zpravodajem iHNed.cz z Německa.
Autor: Jan Prášil