04.10.2007
HN.IHNED.CZ
Rusko včera znovu potvrdilo, že se nehodlá vzdát vlivu na země střední a východní Evropy: zpřísnilo dovozy polských masných i mléčných výrobků a ruský Gazprom v reakci na výsledek ukrajinských voleb pohrozil, že omezí dodávky plynu do země, jejíž vládu zřejmě sestaví prozápadní koalice.
„Rusko neví, kde začíná a kde končí. Rozpomíná se na své různé historické hranice a území, na nichž bylo přítomno – ať už jako carské nebo sovětské – považuje za své,“ říká český exprezident Václav Havel, jenž v pondělí jednal v Moskvě se zástupci ruské opozice.
Mocenský pohled Ruska na jeho okolí ovšem nesouvisí jen s politikou prezidenta Vladimira Putina. „Je přítomen v širokém mínění obyvatel,“ míní Havel.
Sílící putinovské Rusko, které uvalilo embargo na dovoz polského syrového masa už před dvěma lety, dává za pravdu těm hlasům, jež přisuzují ruské zahraniční politice dvě základní dovednosti: vnímat cizí země buď jako vazalské, anebo jako nepřátelské.
V čele zemí bránících se snaze Moskvy získat zpět ztracený vliv na své sousedy z řad bývalých socialistických satelitů stojí právě Polsko, ostře protiruské hlavně v posledních dvou letech, za vlády bratrů Kaczyńských. Varšava kvůli masnému embargu blokuje zahájení rozhovorů EU s Moskvou o nové partnerské smlouvě.
Spor o radar
Další příklad sporu Rusko v. Evropa zná velmi dobře i Česká republika: ruští představitelé již delší dobu odmítají umístění amerických protiraketových základen v Polsku a v Česku. Podle Václava Havla však radar jako takový Rusům nevadí. „Vadí jim americká základna v prostoru, který stále považují za svou sféru vlivu,“ říká bývalý český prezident.
Podle Havla, jenž opakuje, že se za české rozpaky v otázce základny stydí, má umístění radaru v České republice čtyři závažné rozměry:
1. mravní rozměr, neboť Česko vděčí USA za pomoc při vzniku samostatného státu, za vítězství ve druhé světové válce i za zajištění bezpečnosti v rámci NATO. 2. spojenecký rozměr, plynoucí ze stanov Severoatlantické aliance, jež říkají, že spojenci jsou si povinni pomáhat. 3. obranný rozměr, protože základny zajistí bezpečnost před raketovým útokem nejen USA, ale i velké části Evropy. 4. český zahraničněpolitický rozměr, neboť váhání v otázce radaru posilují ruské tendence vnímat zdejší území jako „vlivové“.
Jak je už déle patrné, Rusko se v zahraniční politice snaží své partnery – a především Evropskou unii – rozdělit. Západní země však stále více naslouchají hlasům středoevropských členů, kteří před rozšiřujícím se vlivem Ruska varují. Výsledkem je, že EU v poslední době vystupuje vůči Moskvě čím dál častěji jednotně. V této souvislosti se s napětím čeká na konec října, kdy se za předsednictví Portugalska sejde summit EU a Ruska.
Rusko z jiného světa
Podle českého exprezidenta má Evropská unie jednat s Ruskem jako s rovnocenným partnerem, ale z „jiného civilizačního okruhu“, který vždy bude stát mimo Evropu. „Unie by měla dát jasně najevo, kde jsou hranice jejího možného rozšíření,“ soudí Havel, podle něhož mají v dlouhodobé perspektivě šanci na vstup do EU Ukrajina a Bělorusko, ale nikoli Rusko.
Autor: Michal Růžička, Martin Ehl
