26.09.2007
Ekonomika.iHNed.cz
V mnoha regionech České republiky už je počet nezaměstnaných nižší než počet volných míst. Průměrná hodinová mzda v ČR je výrazně nižší než v zemích západní Evropy.
V České republice ubývá lidí, kteří hledají zaměstnání, a přesto se jim ho nedostává. Míra nezaměstnanosti z loňského roku 7,1 procenta byla v rámci EU podprůměrná. Velkým problémem je však dlouhodobá nezaměstnanost. Podíl nezaměstnaných, kteří práci neúspěšně shánějí déle než rok, je totiž v České republice zhruba 54 procent. Průměr zemí Evropské unie se přitom drží pod pod 50 procenty. Ve své analýze trhu práce 2000 až 2006 to uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Nezaměstnanost v posledním období neustále klesá rychleji. V mnoha regionech už je navíc počet nezaměstnaných nižší než počet volných míst. I v regionech s vysokou nezaměstnaností je však nedostatek pracovních sil, protože nabídka a poptávka se liší. Právě problém odlišné kvalifikace nezaměstnaných oproti požadavkům zaměstnavatelů je jednou z příčin dlouhodobé nezaměstnanosti. Lidé, kteří se s ní potýkají, jsou především ti s nejnižším stupněm vzdělání.
Míra zaměstnanosti 15 – 64letých dosáhla v roce 2006 hodnoty 65,3 procenta, tedy úrovně vyšší než průměr zemí EU 27 (64,3 %), avšak nižší než průměr zemí EU 15 (66 %).
Na 40 procent zaměstnanců v Česku pracuje v průmyslu a stavebnictví. V rámci EU je to v průměru zhruba 28 procent pracovníků. Naopak nižší je v mezinárodním srovnání domácí podíl lidí ve službách, byť se v tomto odvětví v poslední době nabíralo nejvíce.
ČR je národem středoškoláků
Z pohledu absolvovaného studia je Česká republika národem středoškoláků. V rámci EU má nejvyšší podíl 25letých až 64letých s dokončeným alespoň vyšším středním vzděláním. Podíl vysokoškoláků v České republice sice roste, v rámci EU však Česko v tomto směru zaostává. Ve zvyšování kvalifikace pracovníků Česká republika nedosahuje příliš příznivých výsledků. Podíl lidí ve věku od 25 do 64 let, kteří se účastnili nějaké formy vzdělávání, byl loni zhruba na polovině průměru zemí staré evropské patnáctky.
„Potvrdila se stará známá poučka našich maminek: s vyšším stupněm vzdělání průměrná mzda výrazně roste. Ne každý musí být nutně vysokoškolák, nabídka kvalitního středoškolského všeobecného vzdělání s maturitou je ale podmínkou k prosperitě národa,“ uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Mezinárodní srovnání ukazuje mezery i ve výuce cizích jazyků. Z porovnání ukazatelů Eurostatu o průměrném počtu cizích jazyků, které se žáci v jednotlivých zemí učí, vyplývá, že ČR patří do málo početné skupiny zemí EU, kde se žáci na základním stupni učí pouze jeden cizí jazyk.
Výrazné rozdíly v průměrné mzdě
Podle podnikového výkaznictví ČSÚ dosáhla průměrná hrubá mzda v ČR v roce 2006 výše 20 207 korun, z hlediska jednotlivých odvětví se však výše průměrné mzdy značně liší – nejvyšší, téměř dvojnásobné úrovně oproti celkovému průměru dosahuje průměrná mzda v odvětví finančního zprostředkování, hluboce pod průměrem jsou naopak mzdy v odvětvích primární sféry, v ubytování a stravování a ostatních veřejných, sociálních a osobních službách.
Mezi odvětví, která v období 2000-2006 zaznamenala nejvyšší růst průměrných mezd patří vzdělávání (nárůst o 63 procent), zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (62 %) a finanční zprostředkování (55 procent), nejnižší dynamika růstu průměrných mezd je naopak dlouhodobě patrná v odvětvích ubytování a stravování (35 %), obchod a opravy (41 %) a rybolov a chov ryb (41 %).
Rozestup mezi kraji
Z regionálního pohledu je zřejmý neustále se prohlubující rozestup ve mzdové úrovni v hlavním městě Praze a jeho okolí a v ostatních krajích. K nejdůležitějším charakteristikám ovlivňujícím mzdovou úroveň patří stupeň dosaženého vzdělání – s vyšším stupněm vzdělání průměrná mzda výrazně roste. Výše průměrné mzdy se liší i z hlediska pohlaví – průměrná mzda žen se dlouhodobě pohybuje na třech čtvrtinách průměrné mzdy mužů.
Z hlediska mezinárodního srovnání je průměrná hodinová mzda v ČR (109 korun v roce 2006) výrazně nižší než v zemích západní Evropy, je však vyšší než ve většině států, které vstoupily do EU od roku 2004. Sbližování se mzdovou úrovní EU je dosahováno rychlejším nominálním i reálným růstem mezd a pokračujícím zpevňováním kurzu české koruny vůči euru.
Autor: Tomáš Králíček
