21.09.2007
HN.IHNED.CZ
/Od našeho zpravodaje/
Nízké ceny energií a vysoké investice do infrastruktury zajistí jen skutečně tržní prostředí. Proto se velké energetické koncerny musejí rozštěpit, říká eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs v rozhovoru pro HN. Lotyšský eurokomisař ve středu přišel s návrhem zákona, který by znamenal revoluci na unijním energetickém trhu. Pokud návrh projde, velké firmy budou muset prodat své přenosové sítě nebo je předat nezávislým provozovatelům. A unie se ubrání i cizím monopolům včetně ruského Gazpromu, které by chtěly ovládnout její trh.
HN: Část zemí EU a firem váš návrh na oddělení výroby od distribuce elektřiny a plynu odmítá. Tvrdí, že oddělení výroby od distribuce jen zvýší ceny pro spotřebitele. Jaký máte důkaz, že to tak nebude?
Vycházíme z komplexního průzkumu sektoru, jehož výsledky nikdo nezpochybnil. A hlavní závěr byl, že skutečně konkurenční tržní prostředí zajistí jen strukturální unbundling, tedy oddělení výroby od distribuce. Nejde o ideologii, ale objektivní analýzu. Chápu, že pro některé společnosti to je těžké spolknout, ale fakta a čísla nemohou zpochybnit.
Navíc zkušenost zemí, kde už k unbundlingu došlo, je jasně pozitivní. V Británii, Španělsku, Itálii, ve skandinávských zemích – všude se rozhýbal trh, zvýšily se investice do infrastruktury a klesly ceny. Nabízíme model, který funguje v praxi. A uvědomte si, že jedinou alternativou je tužší regulace. To snad nikdo nechce.
HN: Je tak radikální zásah nutný i do českého trhu?
Trhy nových členských zemí není snadné analyzovat, stále se bouřlivě vyvíjejí. Pozorně sleduji ČEZ, který je jednou z nejdravějších a nejúspěšnějších společností v Evropě. Pro něj a tím i pro Česko je tento návrh výhodný. ČEZ bude moci dál a snadněji pronikat na západní trhy.
Model s nezávislým provozovatelem sítě funguje na českém trhu s elektřinou úspěšně. Problém je ale s plynem, kde výrobu i distribuci ovládá RWE Transgas. Česko by mělo trh otevřít a pustit na něj i jiné dodavatele.
HN: Brusel chce po firmách, aby se zbavily legálně nabytého majetku. Nejde vlastně o formu vyvlastnění, jak tvrdí někteří politici?
Nikdo nikoho nemůže vyvlastnit. Jsem na to dost citlivý, protože jsem sám zažil komunismus. Za prodej části firmy přece dostane každý zaplaceno. A nebo má možnost přistoupit na model s nezávislým provozovatelem sítě. Pak mu jeho majetek zůstane nedotčený.
HN: Možnost zavedení nezávislého operátora teď stavíte na stejnou úroveň jako plný unbundling, kterému jste ještě před pár měsíci dával jasnou přednost. Proč ta změna?
Právě proto, že někteří lidé začali bít na poplach a obviňovat komisi, že chce zestátnit soukromý majetek. I někteří moji kolegové si třeba vzali červenou kravatu a říkali, že se vrací komunismus. Jiní měli černou a tvrdili, že drží smutek. S takovými obviněními se těžko bojuje, a musíte najít alternativní řešení.
HN: Komise chce vystavět bariéry monopolům ze třetích zemí a zaručit, že žádný stát nebude napospas jedné firmě. Ruský Gazprom reagoval hodně podrážděně. Jak se s ním chcete dohodnout?
Ještě budeme muset upřesnit, jaké smlouvy budeme uzavírat s cizími firmami. Je ale jasné, že v evropských záležitostech bude rozhodovat Evropa. Jde o naši energetickou bezpečnost. Cizím společnostem se neuzavíráme, mohou v unii investovat, ale musí pro ně platit stejné podmínky jako pro místní firmy.
HN: Jste si jistý, že takto revoluční návrh členské státy schválí? Kdy by spotřebitelé mohli těžit z levnější energie?
Členské země jsou rozdělené, jednání budou hodně těžká, ale všechny slíbily, že se k návrhu postaví konstruktivně. A Evropský parlament unbundling silně podporuje. Věřím, že bychom mohli uzavřít vyjednávání za francouzského předsednictví v roce 2008. Za českého předsednictví v roce 2009 by už mělo být jasno.
Autor: Radek Honzák
