EU chce bojovat s terorismem výměnou dat

11.09.2007
HN.IHNED.CZ

/Od našeho zpravodaje/

Až český podnikatel nebo turista poletí za pár let třeba do Paříže, francouzské tajné služby budou mít k dispozici jeho osobní údaje ještě předtím, než letadlo odstartuje z Ruzyně. Dozví se nejen jeho jméno, adresu, datum narození, telefonní číslo a e-mail, ale i číslo kreditní karty, kterou letenku kupoval a třeba i místa, kam cestoval dřív.

Evropská komise totiž nyní právě dokončuje nařízení, podle kterého by si jednotlivé země EU vyměňovaly údaje o cestujících na letech i uvnitř unie. A cizí dopravci by zase museli předávat data o lidech, kteří míří do Evropy.

Až dosud bylo předávání informací hlavně otázkou kontroverzních dohod mezi EU a USA. Američané si po útocích z 11. září 2001 vymohli, že jim aerolinky musejí podávat řadu údajů o cestujících.

Eurokomisař pro spravedlnost a bezpečnost Franco Frattini ale minulou středu potvrdil, že systém výměny dat se rozšíří i uvnitř Evropy. „EU je stejným potenciálním terčem teroristů jako USA. Používání a analýza údajů o cestujících je důležitý nástroj ochrany občanů,“ řekl Frattini. Ten také vypočítal, kde všude se v poslední době podařilo zabránit teroristickým útokům: v Německu, Dánsku, Británii, Itálii, Španělsku, ale i v Belgii, sídle samotných unijních institucí.

Právě předávání a výměna osobních údajů jsou jedním z hlavních kroků, kterými chce Brusel terorismu bránit. Zatím ale není jasné, jaká data budou aerolinky muset předávat a odkdy, jak si je členské země budou vyměňovat a jak se budou uchovávat.

Výměnou údajů nová protiteroristická strategie komise nekončí. Frattini mluví o tom, že vznikne systém, díky kterému má být snadnější kontrolovat výbušniny. A mnohem důkladnější kontrole chce podrobit i internet. Za propagaci terorismu nebo návody na výrobu výbušnin na internetu má EU zavést přísné tresty.

Jenže Brusel má v oblasti bezpečnostní politiky velice omezené pravomoci. Členské země EU mívají sice zájem o výměnu informací, ale odmítají si nechat zasahovat do práce svých bezpečnostních služeb. Důkazem je i osud „protiteroristického cara“ EU. Vznikl po útocích v Madridu v roce 2004, aby se lépe koordinovala protiteroristická tažení.

Nizozemec Gijs de Vries, který tuto funkci získal, ale letos odmítl prodloužit smlouvu. Tvrdí, že členské země s Bruselem spolupracovat nechtějí. A post „protiteroristického cara“ EU je od března stále prázdný.

Autor: Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek