Farma dělá skvělé sýry, k zákazníkům ale nesmějí

13.08.2007
Kozí farma Kamínka z Chuchelny na Semilsku získala už potřetí za sebou ocenění Výrobek roku 2007 Libereckého kraje: letos v konkurenci dalších soukromých farem zvítězil její kozí sýr Podkozákovský achát. Jenomže vítězný sýr, stejně jako další speciality z Kamínky pyšnící se body z farmářkých soutěží, se nesmějí prodávat. Brání tomu veterináři.

Majitelka farmy Hana Maturová své speciality vyrábí v jediné místnosti. Podle veterinárních předpisů by ale měla mít mlékárnu a sýrárnu nejméně za tři miliony korun s několika oddělenými místnostmi a balírnou.

Jedenadvacetiletou studentku vysoké školy zemědělské, která se stará o pět čistokrevných koz a dvě kůzlata, přišla její dosavadní sýrárna na 150 tisíc korun – už to pro ni byly velké peníze. Do stavby předpisové výrobny se může pustit jedině v případě, že získá dotaci z Evropské unie, o kterou už požádala.

„Nařízení veterinární správy nám připadají do určité míry nesmyslná a přehnaná,“ hodnotí situaci náměstek libereckého hejtmana Radim Zika. Farmu Hany Maturové zná, sám byl překvapen pořádkem a hygienickými opatřeními, která tam vládnou.

Farma má sice mlékárnu a sýrárnu v jedné místnosti, ale žádné pracovní postupy se tu nekříží. Její majitelka tam vždy provádí jen jednu operaci a před ní a po ní pracovní plochy pečlivě dezinfikuje. „I malá nečistota může ohrozit zdravotní nezávadnost výrobku. Celá práce by se tím zničila, to si nemůžu dovolit,“ vysvětluje. Pečlivost ale nestačí.

„Pro potravinářskou výrobu platí pravidla, která nejde obcházet,“ říká ředitel krajské veterinární správy Josef Král. Podle něj mlékárna a sýrárna v jedné místnosti odporuje zákonu, který vychází z nařízení Evropské komise. Zákony Maturová překračovat nechce, soudí ale, že pro malé a regionální farmy je třeba hledat kompromisy.

Kozí farmy u nás začaly ve velkém vznikat počátkem 90. let, od té doby jich ale půlka zase zanikla a většina malých bojuje o přežití. Uživit jednu kozu stojí ročně sedm až devět tisíc korun, za prodej špičkového plemenného zvířete se přitom nedá utržit víc než tři a půl tisíce. Bez prodeje výrobků si na sebe farmy nemají šanci vydělat.

Malým farmám by pomohlo, kdyby směly své produkty prodávat ze dvora, ale ani to zákon neumožňuje. „Sama jsem přitom navštívila několik farem s jednou místností,“ říká Maturová, podle níž například zemědělci v Rakousku užívali jednu místnost pro zpracování mléka, ovoce i masa.

Zdroj: iHNed.cz

Autor: (čtk)

Sdílet tento příspěvek