26.07.2007
Německé hranice pro české pracovníky by mohly padnout mnohem dřív než v roce 2011, jak se dosud předpokládalo.
/Od zpravodajů Hospodářských novin/
Německá vláda Angely Merkelové totiž vážně zvažuje, že v dohledné době zruší omezení volného pohybu pracovních sil pro lidi z nových členských zemí Evropské unie, nebo aspoň pravidla uvolní. A debatovat na toto téma hodlá hned na své první poprázdninové schůzi koncem srpna.
Kabinet však zatím nemá jednotný názor. Firmy a svazy zaměstnavatelů přesto zprávu vítají s radostí. „Je dobré znamení, že debata o zrušení omezení už není tabu,“ řekl agentuře AFP Achim Derecks, zástupce šéfa Německé průmyslové a obchodní komory.
Německé podniky totiž trápí velký nedostatek pracovních sil, a to kvalifikovaných i nekvalifikovaných. Tamní ekonomika je na vzestupu a nezaměstnanost podle posledních červnových údajů klesla na 8,8 procenta, což je nejméně za posledních 14 let. Zároveň zaměstnavatelé marně nabízejí na milion pracovních míst.
„Když se situace na trhu práce nezmění, pak bychom mohli uvažovat o zrušení omezení pro východoevropské pracovníky už před rokem 2009,“ přiznal náměstek ministra práce Gerd Andres. Tento sociální demokrat to ovšem zároveň podmínil otevřením jen vybraných sektorů, kde Němci postrádají pracovníky. Současně by podle něj bylo třeba stanovit v těchto odvětvích minimální mzdu, která v Německu neexistuje.
Německo je spolu s Rakouskem zemí, která má největší obavy z přílivu pracovníků z chudých zemí na východě Evropy. Obě země proto uzavřely po rozšíření EU v roce 2004 své pracovní trhy. Loni rozhodly, že přechodné období prodlouží o další tři roky. Chystaly se využít maximální lhůty, kterou jim unijní pravidla poskytují – tedy uzavřít pracovní trhy až do roku 2011.
V tomto postoji zůstávají stále více samy. Pracovní trhy po rozšíření EU před třemi lety sice plně otevřely jen Británie, Irsko a Švédsko, ale postupně se k nim přidaly i Finsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Nizozemsko. Jiné, jako Francie, se otevřely pracovníkům z vybraných sektorů.
Výsledek německé debaty o tom, zda trh uvolnit a za jakých podmínek, se ale nedá zatím odhadnout. Tento krok má v zemi řadu odpůrců v čele se silnými odbory. Dosud se Němci snaží lákat z ciziny hlavně kvalifikované odborníky. I pro ně ale stanovili přísné podmínky. Povolení k trvalému pobytu a práci mohou tito lidé získat, jen pokud ročně vydělávají nejméně 85 000 eur. To zaměstnavatelé považují za nerealistické, a tudíž za jistou bariéru. Vzhledem k nedostatku inženýrů tak například průmyslová a obchodní komora požaduje snížení o polovinu, ministryně školství Annette Schavanová z CDU je pro snížení na 60 000 eur.
Pro se vyslovil i budoucí bavorský premiér Günther Beckstein (CSU). „Hranici příjmů považuji za vysokou. Kdo dnes vydělává 85 000 eur ročně?“ řekl deníku Berliner Zeitung. Podle něj by bylo přijatelné hranici snížit na 70 000 eur ročně. Šéf frakce CDU/CSU Volker Kauder naopak firmy vyzval, aby vyráběly ve východním Německu, kde je dost odborníků, kteří práci hledají.
Autor: Radek Honzák, Barbara Bublíková
