12.07.2007
Evropský parlament se včera rozhodl pozdržet liberalizaci pošt původně plánovanou na rok 2009. K otevření trhu by tak mělo dojít až o dva roky později.
/Od zpravodajky Hospodářských novin/
Dvanáct nových členských zemí – tedy i Česká republika, a země s okrajovou polohou či s mnoha ostrovy jako například Řecko, by přitom měly mít možnost počkat s liberalizací až do roku 2013. K věci se ještě musí jednotlivé členské země vyjádřit.
Uvolnění trhu se týká především doručování dopisů s váhou do padesáti gramů, na něž mají ve většině zemí jednotlivé národní pošty monopol. Tyto „standardní dopisy“ mají podle komise na celkovém obratu unijních pošt, který dosahuje 88 miliard eur, podíl ve výši dvou třetin. Marže z doručování těchto zásilek je přitom dvakrát větší než u doručování balíčků či expres zásilek.
Liberalizace již delší dobu mezi evropskými státy vyvolávala diskusi, proti otevření trhu se stavěli především Francouzi, Italové, Řekové, Poláci a Maďaři. Francouzské La Post tak vadí, že nemá dostatečnou záruku toho, že nakonec na liberalizaci neprodělá.
Obavy Deutsche Post
Pro rychlejší zpřístupnění celoevropského trhu bylo naopak Německo, kde má k liberalizaci dojít již v lednu 2008. Tomu se ale nyní Deutsche Post snaží zabránit. Argumentuje přitom tím, že je na domácím trhu „napadnutelná“ ze strany konkurence, sama ale do zahraničí expandovat nesmí.
Odborové svazy Ver.di se navíc kvůli liberalizaci bojí zániku až 30 000 pracovních míst a poklesu mezd. V celé Evropské unii v této branži pracuje na 5,2 milionu osob.
Kritici ale namítají, že případný zánik pracovních míst vyrovnají nová místa u konkurentů a že Deutsche Post neustále trhu ještě z devadesáti procent dominuje. Na rozdíl od konkurentů navíc státu neplatí žádnou daň z přidané hodnoty, která činí 19 procent. Z dopisů do padesáti gramů Deutsche Post tak těží polovinu svého zisku.
Nevýhody Němců by chtěl ale vykompenzovat i Evropský parlament, který proto navrhuje poštovním koncernům z neliberalizovaných zemí, jako je právě Francie, vstup na již otevřené trhy zakázat. Kromě Německa a Nizozemska, které budou mít volnou konkurenci od příštího roku, je trh plně liberalizován již ve Velké Británii, Švédsku a Finsku.
Podpůrné fondy
Obavy Francouzů z toho, že by poštovní koncern mohl strádat tím, že bude obsluhovat jen nelukrativní regiony, naopak parlament navrhuje zmírnit tím, že by jednotlivé státy mohly zřídit podpůrné fondy, do nichž by přispívaly všechny poštovní firmy aktivní na trhu.
Tím by se vyřešilo financování takzvané univerzální služby, která je ve většině členských států daná zákonem a poštám nařizuje, aby zajistily dostupnost služeb pro každého občana.
Liberalizace poštovních služeb se v Evropské unii řeší už téměř 20 let. První „bílou“ knihu o poštovních službách v evropském společenství podle agentury ČTK zveřejnila komise v roce 1988.
Ani během dalších deseti let ale podle ní nebyla schopna připravit žádnou legislativu, která by trh liberalizovala.
O monopol na zásilky s hmotností přesahující 350 gramů tak státní pošty přišly až v roce 1997. O devět let později pak podle agentury začala platit další směrnice, která poštám vzala monopol na zásilky přes 50 gramů.
Autor: Barbara Bublíková
