25.05.2007
První bruselská návštěva nového prezidenta Nicolase Sarkozyho naznačila, že evropské téma, tolik upozaděné v průběhu volební kampaně, se nyní i ve Francii vrací do centra pozornosti.
Sarkozy prohlásil, že debata o evropské budoucnosti se musí dostat ze stavu strnulosti. „Francie je zpět v Evropě,“ říkal už krátce po svém zvolení ve druhém kole voleb 6. května.
Dva roky poté, co francouzští a nizozemští voliči pohřbili návrh evropské ústavy v referendech, je podle něj zapotřebí nový impuls v podobě zjednodušené verze smlouvy. Úspornější a srozumitelnější všem voličům.
„Promarnila se spousta času, nyní musíme postupovat rychle,“ prohlásil ve středu Sarkozy. „Není jiné řešení než zjednodušená smlouva.“
Opatrní Nizozemci
Se šéfem Evropské komise José Barrosem se Sarkozy shodl, že tato myšlenka získává v Evropě stále více stoupenců. Není ale vůbec jisté, jestli mezi ně jednoznačně patří i nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, který se k budoucnosti Evropské unie vyjadřoval ve stejný den ve Štrasburku.
Jeho projev se vymezoval mnohem více proti starému návrhu. Zaměřil se na kritiku ústavních symbolů. Vadí mu samotné slovo „ústava“ a odmítá funkci ministra zahraničí. Unijní země by měly dál postupovat krok za krokem, namísto velkých změn.
„Lidé měli pocit, že ztrácejí národní identitu,“ vysvětloval Balkenende v Evropském parlamentu. Teď je podle něj třeba mnohem více diskutovat o problémech, jako jsou ekologie, energetika či boj s terorismem. A spolu s Varšavou, Prahou a Londýnem hájí, aby v nové evropské smlouvě bylo zakotveno právo národních parlamentů vetovat unijní legislativu.
Sarkozy působil proti nizozemskému premiérovi mnohem více proevropsky.
I jeho oficiální portrét doplňují obě vlajky, francouzská a evropská. Šéfem diplomacie jmenoval Bernarda Kouchnera, muže s výrazně proevropskými postoji. Za německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země tento půlrok předsedá Evropské unii, zamířil bezprostředně po svém zvolení, aby zvýraznil vazby obou zemí.
„Evropa potřebuje novou smlouvu, nemůže zůstat nehybná,“ vyzývá Sarkozy.
Také Balkenende přitom připouští, že se musí pokročit vpřed. „Není možné nechat věci, jak jsou,“ citovaly jej agentury.
Dvourychlostní Evropa?
Osmnácti zemím, tedy dvěma třetinám evropské sedmadvacítky, které původní návrh schválily, už ovšem dochází trpělivost. Italský premiér Romano Prodi pohrozil, že pokud se nenajde uspokojivé řešení pro tuto skupinu států, bude Itálie preferovat dvourychlostní Evropu. A vybraná skupina bude moci postupovat v integraci rychleji.
„Dosud jsme citlivě zvažovali postoje zemí, jež ústavu neratifikovaly. Nyní by bylo dobré vážit pozice těch osmnácti, kde už návrh prošel,“ řekl nedávno Prodi v rozhovoru pro HN.
Předseda EK Barroso je přesvědčen, že přes všechny neshody nakonec červnový unijní summit najde přijatelné řešení pro všech 27 zemí.
„Myslím, že poskytneme přesný mandát pro mezivládní konferenci, která by mohla začít hned po summitu, v červenci,“ řekl Barroso stanici Europe 1. Už během druhé poloviny roku podle něj může být na stole nová smlouva, o níž budou členské země hlasovat.
Autor: Jiří Sládek
