17.05.2007
V rozpočtovém období 2007-2013 připlyne do České republiky ročně v průměru přes 100 miliard korun z EU. I po odečtení odvodů Česka do EU se jedná o velké množství peněz, které se dostanou do ekonomiky. Neohrozí to měnovou a cenovou stabilitu?
V období 2007 – 2013 se České republice nabízí až 26,69 mld. euro, přibližně 752,70 mld. Kč, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů.
V průměru může Česko získat až 100 miliard korun ročně. V případě, kdy by tyto prostředky pustila do ekonomiky například vláda, by to byl pro Českou národní banku (ČNB) signál k ostražitosti k možným inflačním tlakům. Nehrozí toto i v případě peněz z EU? A jak se projeví konverze takového množství peněžních prostředků z eur do korun? Ptali jsme se analytiků a zúčastněných stran.
Analytici: Potvrzení trendu sílící koruny
Podle Markéty Šichtářové z Next Finance můžou peníze získané z EU teoreticky ovlivnit kurz koruny. „Prakticky bude ale vliv minimální. Koruna posiluje z titulu zahraničního obchodu, a případná konverze příchozích eur do korun tak jen potvrdí tento trend,“ uvedla.
Vliv na inflaci bude podle Šichtářové z Next Finance velmi malý. „Před pár lety se potvrdilo rozvolnění vztahů nabídky peněz a inflace. Na ní dnes mají vliv hlavně daně a vládní zásahy,“ sdělila.
Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl nepředpokládá žádné skokové pohyby kurzu koruny. „Domnívám se, že příliv peněz z EU může přispět k mírnému posilování kursu koruny. Peníze ale nepřijdou jednorázově, ale podle projektů na které mají být použity,“ uvádí.
Rovněž objem prostředků nepovažuje Michl za zásadní: „Loni k nám přišly přímé zahraniční investice za 4,8 miliard eur, předloni za 8,8 miliardy eur. Letošní zahraniční investice i příliv peněz z fondů EU by se měly vejít do 8 miliard eur. Tedy řádově to bude pro trh o něco vyšší suma ale nikoliv taková, na kterou by nebyl zvyklý.“
Ministerstvo a ČNB: Pravá ruka neví, co dělá levá
Koordinátorem prostředků z EU je v Česku Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle náměstka pro evropské záležitosti Daniela Touška tečou peníze z EU na jednotlivé projekty jako v každé normální firmě. „Máme sestavenou metodiku finančních toků, která stanovuje, za jakých podmínek mohou být peníze rozdělovány,“ uvádí.
Podle Touška je větší problém než vliv na kurz koruny spoluúčast Česka na projektech. „Z velké části je budou spolufinancovat kraje a hlavně obce, které na to ale nemají dostatek prostředků. V těch případech budeme muset hledat nějaké řešení,“ uvedl.
Na dotaz, zda je koordinováno rozdělování peněz s ČNB, řekl, že nikoliv. Tomu ale odporuje sdělení Pavla Zúbka z ČNB, podle kterého „je harmonogram čerpání finančních prostředků z EU průběžně konzultován mezi ČNB a Ministerstvem financí“.
Zúbek se rovněž neobává vlivu čerpání na ekonomiku. „Rozsah čerpání finančních prostředků z rozpočtu EU dle příslušných titulů nedosahoval a na horizontu stávajícího prognózy ČNB z dubna 2007 ani nedosáhne takových rozměrů, aby to mělo závažnější makroekonomické dopady,“ sdělil.
„Část inkasovaných peněz (zachycených v platební bilanci na běžném účtu v položce běžných převodů a na kapitálovém účtu) navíc zatím bezprostředně nenachází přímé adresáty v domácí ekonomice a zůstává na účtech EU u ČNB, účtech Národního fondu Ministerstva financí a účtu Ministerstva zemědělství bez dopadů do domácí poptávky, ekonomické aktivity, inflace a do měnové politiky ČNB. Stejně tak je v podstatě zanedbatelný vliv finančních transakcí s EU na vývoj na devizovém trhu, protože naprosto dominantní část peněz z EU resp. odvodů do EU je konvertována do domácí měny (Kč) resp. do eur operacemi ČNB bez vlivu na nabídku a poptávku po cizí měně a na vývoj měnového kurzu koruny,“ dodal.
Jak to tedy je (bude)?
Podle získaných informací lze odvodit, že získané prostředky budou mít patrně minimální vliv do inflace. Co se týče vlivu na kurz koruny, ten je „kompenzován“ růstem devizových rezerv České národní banky. Je tedy jen otázka, zda je lepší sterilizovat růst koruny dalším zvyšováním devizových aktiv ČNB, která je již tak má v přepočtu na jednoho obyvatele jedny z nejvyšších na světě a ročně ji způsobují desetimiliardové ztráty (podrobnější informace v článku Kumulovaná ztráta ČNB – představuje hrozbu?).
Autor: David Havlíček
