04.05.2007
Mezi Evropou a Ruskem propuká vážná krize, která může mít dalekosáhlé následky pro budoucí vztahy mezi EU a jejím východním sousedem. Diplomaté se usilovně snaží zažehnat hrozbu, že se krize promítne do dodávek ruských energetických surovin. Na nich je přitom unie závislá.
/Od našeho zpravodaje/
V Bruselu se množí hlasy, že napětí mezi Evropou a Ruskem je největší od studené války. Na schůzkách unijních velvyslanců i členů Evropské komise se dokonce probírala možnost odložení nebo zrušení summitu EU – Rusko, který se má konat za dva týdny v ruské Samaře. To by propast mezi Bruselem a Moskvou ještě prohloubilo.
Unie hrozí Rusům
EU přitom doufala, že na summitu bude moci oznámit zahájení rozhovorů o nové strategické dohodě s Ruskem. To je nyní podle diplomatických zdrojů nereálné. EU tvrdí, že Moskva záměrně brání dohodě v řadě sporných otázek, a hrozí jí, že zabrání ruskému vstupu do Světové obchodní organizace. Ten přitom řadu let podporovala.
Napětí se vyhrotilo po rozhodnutí estonské vlády přemístit z centra metropole Tallinnu památník rudoarmějcům a ostatky 12 sovětských vojáků. Pro Estonce je památník symbolem desítek let poroby, ale etničtí Rusové, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel Estonska, vidí v odstranění sochy důkaz diskriminace. Stovky mladých Rusů, sdružených v prokremelské organizaci Naši, od minulého víkendu protestují před estonskou ambasádou v Moskvě a Rusko zastavilo železniční dodávky uhlí a ropných produktů do Estonska, i když to oficiálně obhajuje údržbou trati.
EU se za Estonce postavila. Německo a Evropská komise vyzvaly Rusy, aby dodržovali úmluvy o ochraně diplomatů. Estonsko ale přesto zvažuje, že se pokusí přinutit EU k odložení summitu. „Nedá se to vyloučit. Čekáme, co udělají Rusové,“ říká mluvčí estonské mise při EU Riia Salsaová.
Vztahy Evropy a Ruska se přitom blížily bodu mrazu už před stěhováním estonského památníku. Britský eurokomisař Peter Mandelson dokonce prohlásil, že jsou nejhorší od pádu komunismu. Moskva ostře vystupuje především proti záměru USA vybudovat v Česku a v Polsku součásti svého raketového deštníku.
Prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že jeho země přestane plnit Smlouvu o konvenčních silách v Evropě z roku 1990. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier varoval, že americká základna způsobí nové závody ve zbrojení. Obecně ale Brusel dává od základny ruce pryč: Rusům odpovídá, aby svůj nesouhlas řešili s USA a s NATO.
Rusko rozšířilo embargo
Už přes rok trvá i spor o ruské embargo na dovoz polského masa. Polsko kvůli němu blokuje zahájení rozhovorů o nové evropsko-ruské strategické smlouvě. Ta se má týkat hlavně energetiky. Rusko však nejen nechce embargo zrušit, ale dokonce je rozšířilo i na dovoz živých zvířat z Polska.
Napětí se podle diplomatických zdrojů promítlo i do poslední schůzky mezi zástupci EU a Ruska minulý týden. Rusové se podle diplomatických zdrojů snaží ve sporu o základny, polské maso, dodávky ropy do Litvy i například budoucnost Kosova rozdělit a využít neshod mezi členy. Údajně je frustruje, že se jim to nedaří.
I pokud k summitu za dva týdny dojde, nelze čekat žádný průlom. Spíše hrozí, že spory, které propuknou veřejně na nejvyšší úrovni, „nebude možné zamést pod stůl,“ říká nejmenovaný diplomat.
Autor: Radek Honzák