02.05.2007
Mírný pokrok v mezích předem dohodnutého a očekávaného. Zhruba tak lze shrnout summit, na kterém se v pondělí v Bílém domě setkali představitelé EU a americké administrativy.
/Od našeho zpravodaje/
Americký prezident George Bush, německá kancléřka Angela Merkelová i předseda Evropské komise José Barosso po schůzce zmínili celou řadu témat, která se ocitla na jednacím stole. Zcela konkrétní výsledky a posun ovšem summit přinesl jen na poli odstraňování bariér v transatlantické ekonomice a obchodu.
Usnadnění leteckého provozu mezi Evropou a Amerikou by měl přinést pondělní podpis smlouvy Otevřené nebe, která kromě jiného také do určité míry otevírá možnost transatlantického investování v cestovním leteckém průmyslu.
„Je to ovšem jen první krok,“ upozornil C. Boyden Gray, americký velvyslanec při Evropské unii, že úplná liberalizace tohoto sektoru bude otázkou dalších, a pravděpodobně složitějších jednání.
Což platí také o druhé ekonomické smlouvě, kterou je rámcová dohoda o Transatlantickém ekonomickém partnerství. Jde o nezávazný dokument, ale poprvé se zde na papíře definují kroky k zamýšlené liberalizaci a integraci transatlantického ekonomického prostoru. Plán pokrývá přes čtyřicet různých odvětví. Od jasnějších regulí v oblasti duševního vlastnictví přes služby v bankovnictví a testy léčiv až po sladění technických norem v automobilovém průmyslu.
K postupnému naplňování této rámcové dohody byla ustanovena Transatlantická ekonomická rada, která bude z americké strany vedena osobou na úrovni ministra vlády a z evropského břehu členem Evropské komise.
„Musíme si ujasnit to, že sklenice už není poloprázdná, ale už je poloplná,“ snažila se Angela Merkelová popsat posun v problematické otázce globálního oteplování. Je ovšem zřejmé, že unie příliš nepokročila ve své snaze přesvědčit Washington, aby se připojil ke globální dohodě – ať už ke Kjótskému protokolu, nebo k jeho chystanému pokračování – která by stanovovala emisní limity na skleníkové plyny.
Zatímco kancléřka Merkelová a předseda komise Barroso na tiskové konferenci mluvili o „zpoplatňování kysličníku uhelnatého“, čímž odkazovali na evropský systém obchodování s emisemi, držel se prezident Bush důsledně svého důrazu na rozvoj a uplatnění nových technologií a na výrobu a používání biopaliv. Tento posun z jeho strany ovšem není výsledek tlaku unie, ale důsledek politických změn na americké scéně.
Z politických témat se summit zabýval i problémem, který se přímo týká Česka – odmítavým postojem Moskvy k umístění protiraketové základny v Evropě. Prezident Bush připustil, že k současné diplomatické a politické ofenzivě jeho administrativy směrem k Rusku jej před časem vyzvala kancléřka Merkelová. „Vyjádřila obavy, že naše pozice ohledně obranného raketového systému nebyla úplně jasná. A zároveň navrhla, abych své záměry mnohem jasněji sdělil prezidentu Putinovi,“ uvedl.
Bush v pondělí zopakoval nabídku, kterou už v předchozích týdnech učinil například ministr obrany Robert Gates či Henry Obering, šéf Agentury protiraketové obrany, aby se Rusové do projektu zapojili.
„Mluvili jsme i o bezvízovém programu,“ řekl Bush na tiskové konferenci. V deklaraci, zveřejněné po summitu, k tomu stojí stručná, ale zajímavá věta. „Shodujeme se na rychlém postupu k dosažení bezvízového styku pro všechny občany Evropské unie ve shodě s americkým návrhem na posílení bezpečnosti bezvízového programu“. Což by mohlo naznačovat, že staré země EU, například Německo, se smiřují s tím, že budou muset plnit nové bezpečnostní požadavky a že z evropské strany by zrušení víz pro Česko už nic nestálo v cestě.
Autor: Daniel Anýž
