26.04.2007
Během jednoho roku se z evropských fondů určených na pomoc zaostalejším oblastem unie ztratilo přes 600 milionů eur. Česko se sice mezi země s největším počtem podvodů neřadí, ale i zde se řada podobných „dotačních kreativců“ objevila.
Snad nejznámější případ je z loňského října. Bývalý starosta Budišova Ladislav Péťa spolu s extajemníkem premiérů ČSSD Zdeňkem Doleželem a úředníkem ministerstva zemědělství Miloslavem Řehulkou se podle policejního obvinění pokusili nadhodnotit cenu opravy budišovského zámku, aby si mohli rozdělit zhruba 30 milionů korun. Podobně se údajně chtěli na penězích z EU přiživit při opravě zámku v Třebíči.
Stát má přitom systém zhruba deseti kontrol, které mají probíhat postupně od podání žádosti o dotaci z EU až po dokončení projektu a i klidně několik let poté.
Péťa a spol. přesto částí kontrol prošli – na podvod tak nepřišlo ministerstvo, pod které projekt spadal – a všechno prozradil až jeden z členů spolku.
Systémem kontrol však prošly i další, minimálně problematické projekty. Třeba dvacetimilionová dotace občanskému sdružení Hermes, které z nich pořádalo přednášky pro zájemce o digitální vysílání. V komisi, která o udělení grantu rozhodovala, však seděla žena, která byla předtím členkou sdružení.
Většina podobných projektů se ale vůbec nerozjede. Sítem tak neprošel třeba projekt na vybagrování rybníka jehož předkladatelé na hráz přimalovali informační kiosek s připojením k internetu. Spočetli si, že by mohli u výběrové komise získat více bodů. Jenže neuspěli. „Objevují se třeba i projekty na obrovské akvaparky pro obec s dvěma sty obyvateli. Módní je také kvůli domnělé atraktivitě přimalovávat solární panely na střechy projektů,“ říká Martin Krištof z poradenské firmy Raven Consulting. „Buď žadatelům tyto věci rozmluvíme přímo my, nebo pak neuspějí – protože projekt je logicky předražený,“ dodává.
Loni na pražském magistrátu neuspěl ani žadatel o opravu střechy – svou žádost totiž zařadil do programu na podporu zaměstnanosti.
I přesto, že by měl systém kontrol fungovat, náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová se obává toho, že v poslední době stoupá počet neziskovek, které cíleně vznikají jen kvůli žádosti o evropské peníze. „To vůbec není dobře, může to být velmi rizikové,“ říká Reedová.
Podobný názor má i Bedřich Štogl, ředitel EU Centra při ČSOB. Podle něho jde především o takzvané soft projekty – tedy třeba semináře nebo vzdělávací programy.
Šéf Asociace nestátních neziskových organizací Karel Schwarz však oponuje, že o takovém trendu neví. „Teď jsme měli konferenci i se zástupci ministerstev a tohle slyším poprvé. Na druhou stranu uznávám, že to může existovat. Taková organizace by patrně nebyla asi ani naším členem,“ říká Schwarz.
Autor: Petr Sehnoutka
