06.03.2007
Věznice v zemích Evropské unie čeká obdoba akce „kulový blesk“. Občané EU odsouzení v některé z členských zemí si svůj trest budou muset povinně odsedět ve své vlasti.
Evropské země si vymění své vězně
Česko by na stěhování odsouzených mělo vydělat: v přeplněných věznicích mírně ubude odsouzených. Podle statistik Vězeňské služby je v českých věznicích 255 občanů členských zemí EU. Mimo jiné 171 Slováků, 22 Rumunů či 21 Litevců. Čechů odsouzených v unii je podle odhadů zhruba dvě stě. Nejvíce na Slovensku, v Rakousku a v Německu.
Z ruky do ruky
„Věznice budou nově muset informovat o tom, že mají vězně z dané země. K vydání pak nebude potřeba souhlasu vězňů, ani souhlasu domovské země. Podmínkou je jen občanství daného státu unie a to, zda v něm vězeň trvale žil,“ přibližuje hlavní změny mluvčí českého zastoupení v Bruselu Jan Vytopil. Na změně se v únoru v Bruselu dohodli ministři spravedlnosti. Od kdy začne dohoda platit, zatím není jasné. Oproti původním předpokladům by se ale opatření mělo týkat i vězňů, kteří už nyní „sedí“. „Dolaďují se detaily. Má se to ale týkat všech odsouzených,“ potvrzuje Jakub Stadler z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Unie novinku vysvětluje tím, že pro vězně je „výchovnější“, když si trest odpykávají tam, kde znají místní prostředí i jazyk.
Dosud bylo předání vězně z jedné země do druhé podmíněno jeho souhlasem a dohodou obou zemí.
Podle ministerstva spravedlnosti nebude mít Česko s předáváním ani přijímáním vězňů „logistický“ problém. Už nyní prý každý rok oběma směry putuje několik desítek vězňů. Některé státy EU na změně výrazně získají. Například v britských nápravných zařízeních je dva a půl tisíce občanů zemí EU. Naopak Britů je po Evropě jen kolem osmi set.
Úleva nebo problém
„Rozhodnutí Bruselu se pochopitelně bude týkat i českých vězňů v Británii,“ potvrzuje mluvčí české ambasády v Británii David Frous. „Jde o několik desítek lidí, odsouzených převážně za krádeže či výtržnictví. Za zločiny spojené s drogami sedí v britských věznicích čtyři Češi,“ upřesňuje Frous.
Zatímco Británie či Německo si od nové dohody slibují výraznou úlevu, na opačném pólu je Polsko. Například v německých věznicích je podle odhadů mezi zahraničními vězni až třetina Poláků. Varšava proto se změnami souhlasila až poté, co se jí pro sebe podařilo vyjednat pětiletou výjimku.
Autor: Robert Břešťan