14.02.2007
Bulharsko a Rumunsko prošly podobným historickým vývojem. V devadesátých letech 20. století se oba státy začínají orientovat na své zapojení do evropských uskupení.
Bulharsko a Rumunsko prošly podobným historickým vývojem. V devadesátých letech 20. století se oba státy začínají orientovat na své zapojení do evropských uskupení. V roce 1991 se stávají členy Rady Evropy, postupně podepisují dohody o přidružení k EU a v roce 1995 podávají k evropské patnáctce oficiální žádost o členství. Jejich snahy pak vrcholí v roce 2005 ratifikováním dohod o přičlenění k Evropské unii úderem roku 2007.
Bulharsko: Přinášíme cyrilici a pravoslavné křesťanství
„Bulharsko poskytne především nový, poměrně velký prostor, včetně strategicky i ekonomicky velmi významného Černého moře,“ soudí bulharská chargé d“affaires v Praze Margareta Ganeva. Za hlavní přínosné hodnoty dále považuje rychle rostoucí bulharskou ekonomiku odrážející se na zvyšujícím se HDP a nový dynamický trh včetně výrobců a spotřebitelů s možností expanze zahraničního kapitálu. „Bulharsko existuje jako samostatný stát již 13 století, což značí velkou stabilitu, o kterou se může unie opřít. Zároveň přinášíme třetí typ písemnictví, tedy cyrilici a pravoslavné křesťanství,“ dodává Ganeva. Zde se podle ní otevírá prostor pro vzájemné obohacování kultur a nové možnosti pro studenty a odborníky celé unie.
Rumunsko může učit, jak zacházet s menšinami
Podle druhé tajemnice Rumunského velvyslanectví v České republice Aliny Kristiny Pop přináší její vlast unii hlavně permanentně dynamicky se vyvíjející trh s ročním růstem okolo 8,5 procenta a 22 miliony spotřebitelů. Stejně jako sousední Bulharsko má Rumunsko důležitou strategickou pozici a k tomu 240 tisíc kilometrů čtverečních velké území, čímž se výrazně zvětší rozloha EU. „Evropská unie se od Rumunska může učit zejména v oblasti spolupráce většinového obyvatelstva s menšinami. Všechny minority mají zastoupení v parlamentu, některé i ve vládě,“ podotýká tajemnice.
EU se sune na východ…
Faktem je, že hranice unie se integrací dvou nových států posunuly dále na východ. Jen samotné Rumunsko tak bude strážit přes 2.000 kilometrů dlouhou hraniční čáru, druhou nejdelší po Finsku. Stát již na modernizaci pohraničních budov, vybavení a výcvik příslušného personálu vyčlenil 580 milionů euro. Počet policistů na hranicích s nečlenskými státy se údajně dokonce zdvojnásobil. Bulharsko pak podle vyjádření své chargé d“affaires podniklo podobné kroky.
Přechodná opatření a euroústava
V souvislosti s přechodnými opatřeními dosavadních členů unie vůči novým se často hovoří o jakémsi druhořadém členství. Zástupkyně obou států se však shodují, že na tuto problematiku nelze takto pohlížet. „Každý stát musí sám zvážit opatření k ochraně svého hospodářství. To my plně respektujeme a chápeme. Zároveň však doufáme, že se jejich názor brzy změní a věci se dají do pohybu,“ upřesňuje Alina Pop.
V Bulharsku a Rumunsku již dokonce byla projednávána otázka textů směřujících ke vzniku euroústavy. „Bulharský parlament ratifikoval stávající dokument ústavy Evropské unie společně se vstupem. Náš stát tedy patří k těm osmnácti, které již daly jasně najevo svůj postoj v této problematice,“ komentovala Margareta Ganeva.
Autor: Tomáš Klumpar
