07.02.2007
Snaha Evropské komise zavést limity na emise CO2 u mnoha automobilek vyvolává velkou kritiku, nejvíce ale na barikády žene výrobce z Německa. Ti se nyní opírají do své konkurence a boj o zavedení limitů částečně i považují za souboj mezi evropskými státy.
Emise z aut: Francouzi proti Němcům
Obavy ale mají také další konkurenti jako BMW, VW, Opel a Ford, kteří Evropské komisi kvůli tomu zaslali dopis. V něm plánované opatření označili za „masivní průmyslovo-politickou intervenci, která zatíží nejen evropský, ale především německý automobilový průmysl“. Důsledkem by podle nich mohl být od-liv pracovních míst z Německa do zahraničí, což by mělo dopad i na dodavatelské firmy automobilek.
Zlobu Němců navíc podle zlých jazyků umocňuje i skutečnost, že o věci rozhoduje komisař Stavros Dimas, který je původem z Řecka, tedy země, v níž automobilový průmysl nehraje žádnou roli.
Skutečnost, že si němečtí výrobci stěžují nejvíce, je pochopitelný. Právě oni totiž vyrábí velká auta s vysokou spotřebou, modely jako Mercedes třídy S, Audi A8 či BMW řady 7. Těžké SUV vozy jako Porsche Caynne, Mercedes ML, BMW X5 či VW Touareg a Audi Q7, se mohou „pochlubit“ spotřebou až 16 litrů a emisemi ve výši mezi 250 až 378 gramy. Taková auta limity budou plnit jen velmi těžko, míra 140 gramů na kilometr totiž odpovídá spotřebě 5,1 litru u dieselových motorů a 5,8 litru u motorů benzinových.
Podle odhadů renomovaného odborníka na auta Ferdinanda Dudenhöffera by snížení emisí na 140 gramů na kilometr mohlo pro firmy znamenat dodatečné náklady až do výše 630 euro na vůz. Pokud by se dalo s emisemi obchodovat, mohla by podle něj například cena modelu Porsche Cayenne dokonce teoreticky stoupnout až o 5400 eur.
Naopak konkurenti – francouzské koncerny Peugeot a Renault či italský Fiat, kteří vyrábějí především vozy menší a kompaktní třídy, s dodržováním nového nařízení takové problémy mít nebudou. U malých aut je navíc snadnější snížit spotřebu, a to například instalací start-stop automatiky, která vypne motor při stání na červenou, či většího využití biologických pohonných hmot.
Alternativou by mohla být také auta na hybridní pohon, tedy kombinaci elektrického a benzinového motoru, ta ale v Evropě zatím nezískala příliš velkou popularitu. V Německu se takových vozů vloni prodalo zhruba 5000.
Brusel přitom jednotlivé firmy a země proti sobě nestaví poprvé. V polovině 80. let se naopak plány unie povinně zavést do aut katalyzátor více dotýkaly především výrobců menších aut. Francouzi a Italové tehdy dokonce hrozili, že tím vzniknou dodatečné náklady až do výše 1500 eur na auto.
/Od naší zpravodajky/
Autor: Barbara Bublíková
