22.01.2007
Částečné oficiální výsledky nedělních předčasných parlamentních voleb v Srbsku potvrzují vítězství ultranacionalistické Srbské radikální strany. Nicméně několik demokratických stran dostalo tolik hlasů, aby mohly vytvořit vládu.
Vyplývá to podle agentury AP ze zprávy ústřední volební komise, která byla dnes zveřejněna v Bělehradě.
Srbské ultranacionalistické radikální straně po sečtení 70 procent hlasovacích lístků odevzdalo svůj hlas 28,3 procent voličů. Státní volební komise upozornila, že tento zisk nacionalistům nestačí k tomu, aby vytvořili vládu bez koaličního partnera. „Srbská radikální strana je vítězem, ale nebude mít příležitost sestavit novou vládu,“ uznal Tomislav Nikolić, který do volebního klání nastoupil v pozici kandidáta své strany na premiéra vzhledem k nepřítomnosti vůdce uskupení Vojislava Šešelje. Ten čelí v Haagu obvinění z válečných zločinů před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Prozápadní Demokratická strana prezidenta Borise Tadiče získala 22,6 procent hlasů; Demokratickou stranu Srbska současného premiéra Vojislava Koštunici, která je také považována za součást „demokratického tábora“, podpořilo podle volební komise 16,3 procent voličů.
Na základě těchto výsledků by srbské prodemokratické strany byly schopny sestavit vládu za podmínky, že se dokážou shodnout na osobě nového premiéra. Nynější premiér Koštunica trvá na svém setrvání v úřadu. „Otázka, kdo se stane novým premiérem, je nyní nemístná,“ uvedl ale Koštunica. „Prezident bude muset najít člověka schopného získat většinu,“ dodal.
Tadičovi demokraté, kteří se umístili na druhém místě, ale požadují premiérský post pro sebe. Tadić označil svou stranu za „nového vůdce demokratického bloku“ v Srbsku.
Fejetonista liberálního týdeníku Vreme Dragoljub Darković v této situaci předvídá těžkosti při sestavování nové vlády.
Nejvíce nových křesel v srbském 250členném parlamentu získali Tadičovi demokraté, když podle současných výsledků získají v nové sněmovně 65 křesel, což je dvakrát více než v tom předešlém. Počet poslaneckých křesel, v nichž usednou radikálové, se s počtem 81 oproti minulému funkčnímu období příliš nezměnil. Koštunicova strana získala přibližně 47 míst, což je o deset méně než v předešlých volbách.
Podle oficiálních předběžných výsledků se do parlamentu překvapivě dostala i Liberálně demokratická strana Čedomira Jovanoviče, která získala 14 poslaneckých mandátů.
Současná Koštunicova vláda se pokoušela navázat užší styky s Evropskou unií. Protože se jí ale nepodařilo dopadnout bosenskosrbského generála Ratka Mladiče obviněného z válečných zločinů v Bosně v 90. letech, EU kvůli tomu loni v květnu se Srbskem přerušila rozhovory.
V pátek má pověřenec generálního tajemníka OSN pro Kosovo Marti Ahtisaari zveřejnit plán budoucího statusu jihosrbské odštěpenecké provincie Kosovo. Etničtí Albánci, kteří tvoří 90 procent této oblasti s přibližně dvěma miliony obyvatel, se dožadují nezávislosti na Srbsku. Očekává se, že Ahtisaari navrhne, aby Kosovo získalo jistou formu omezené suverenity.
Většina Srbů ale Kosovo považuje za kolébkou svojí kultury a státnosti. Žádná z vlivných srbských politický stran nepodporuje požadavky kosovských Albánců. Obě nejsilnější demokratické strany nicméně na rozdíl od radikálů zdůraznily, že chtějí problém řešit mírovou cestou. Jejich předáci Tadić a Koštunica se na mezinárodním poli zasazovali o udržení provincie v rámci Srbska a Kosovu nabízeli širokou autonomii.
Autor: mab-iHNed,čtk
