17.01.2007
Evropský parlament si včera zvolil po předsedovi i 14 nových místopředsedů. Změny ve vedení zasáhly i Čechy. Europoslanec za ODS Miroslav Ouzký po dvou a půl letech přišel o křeslo místopředsedy parlamentu.
Post jsem neobhájil, pravidla jsou neúprosná
HN: Proč už v druhé polovině funkčního období nebudete místopředsedou Evropského parlamentu?
Jde o neúprosné parlamentní počty a pravidla. Velmi zjednodušeně se dá říct, že frakce Evropské lidové strany (EPP-ED), jímž jsem členem, získala do druhého období posty čtyř místopředsedů. Česká delegace je ve frakci svojí silou na sedmém místě z 27, což jistě není nevýznamné, ale počty jasně ukazují, že to nestačí na získání jednoho z těchto čtyř postů. Nebylo uspokojeno ani silnější Polsko.
Celý systém dohadování postů je velice složitý a jak jsem přiznával už na začátku svého funkčního období, moje nominace a získání místopředsednického postu nebyly bohužel o mých osobních kvalitách. Už tehdy nám tuto možnost přihrála pravidla Evropského parlamentu, a ta samá pravidla nám to nyní odebrala.
HN: Na jaký post bude mít česká delegace v EPP-ED nyní nárok?
Je šance dosáhnout na post předsedy některého z významných výborů. Dnes jsem získal jednohlasnou nominaci české delegace v této frakci na post předsedy výboru pro životní prostředí.
HN: Proč je právě výbor pro životní prostředí významný?
V národních parlamentech tento výbor působí spíše jako doplňkový, tady má díky roli Evropského parlamentu obrovský význam. Jde o nejdůležitější výbor pro normy, jako byla například chemická legislativa REACH. Jeho rozhodnutí mají zcela zásadní vliv třeba pro automobilový průmysl v celé Evropě, je důležitý pro všechny potravináře, vodaře, těžaře. Dosažení souladu mezi ochranou životního prostředí a hospodářským růstem Evropy se protkává právě v tomto výboru. Navíc do jeho kompetence patří velká oblast zdravotnictví.
HN: Hovořilo se ale také o tom, že se europoslanci za ODS pokusí získat post předsedy zahraničního výboru…
Tato úvaha skutečně ležela na stole. Kdyby česká delegace usilovala o tento post, pravým kandidátem by byl Jan Zahradil. Ale několik věcí hovořilo proti. Zaprvé o stejný post mají zájem Poláci, kteří mají podle těchto pravidel o trochu silnější postavení oproti Čechům. Zadruhé tento post nyní zastává Elmar Brok a díky tomu je tento výbor tak zásadní pro německou delegaci, že by to vytvořilo obrovské napětí v rámci frakce i parlamentu. A zatřetí je to možná i tím, že Jan Zahradil v této oblasti nemá tolik ambicí.
HN: Dva a půl roku jste byl místopředsedou parlamentu. Jaká to byla zkušenost?
Především věřím, že jsem na tomto postu neudělal žádnou větší chybu. Již méně jsem ale byl spokojen s tím, že došlo k rozdrobení svěřených sfér. Dostal jsem totiž mimo jiné na starost komunikaci s kandidátskými zeměmi, ale pak jsem zjistil, že se to příliš prolíná s působením jiných činitelů. Ale podařilo se mi mimo jiné pomoci přistoupení Rumunska a Bulharska.
HN: Novým předsedou europarlamentu se stal dosavadní šéf vaší frakce Hans-Gert Pöttering. Hlasoval jste pro něj? Pozná vůbec občan EU, že se změnil předseda europarlamentu?
Byl jsem loajálním členem své politické frakce a pro Pötteringa jsem hlasoval, i když máme zcela odlišný názor na některé zásadní otázky, jako je třeba evropská ústava. Jistě bude jiný než jeho předchůdce, ale to, že je v čele parlamentu nový předseda, podle mě řadový občan nijak nepozná.
Autor: Radek Honzák
