02.01.2007
Evropská unie má dvacet sedm členů. Investiční příležitosti v nových zemích se nabízejí i českým firmám.
Bulhaři a Rumuni, kteří 1. ledna vstoupili do Evropské unie, se začínají ptát, co jim vlastně členství v evropském klubu přinese. Stejně jako obyvatelé zemí, které jsou v EU od května roku 2004, očekávají občané obou balkánských zemí zlepšení životní úrovně a silnější ekonomický růst. Vítají rovněž odstranění některých překážek pro cestování po Evropě.
„Přistoupení Bulharska a Rumunska učiní naši unii silnější,“ komentoval předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Nejvyšší představitelé obou států hovořili o „nebeském okamžiku“, případně o „obrovské šanci pro budoucí generace“.
České investice
Jednou z oblastí, ve kterých se očekávají největší změny, jsou zahraniční investice. V tomto bodě se otevírají možnosti i pro české společnosti.
Již nyní je Česká republika podle bulharské vládní agentury pro investice jedenáctým nejvýznamnějším investorem. České firmy investovaly do konce loňského září v Bulharsku skoro 440 milionů eur. České investice v Rumunsku se podle webové stránky www.export.cz odhadují na 400 – 500 milionů eur.
Balkán skýtá podle expertů velké šance nejenom gigantům, jako je elektrárenská společnost ČEZ, ale také středně velkým českým podnikům. Například na rumunském trhu léčiv, který rychle roste, se prosadila farmaceutická společnost Zentiva. O privatizaci energetiky má zájem ČEZ. Totéž platí o Bulharsku, kde ČEZ uspěl už v roce 2004.
Vstup Bulharska a Rumunska do EU je dobrá zpráva i pro vývozce zboží na tamní trhy, jako je třeba Škoda Auto, dodavatel pneumatik Barum Continental či továrna na výrobu radiátorů Korado.
Hrozba sankcí
Specifická situace Bulharska a Rumunska vedla unii k nastavení bezprecedentních podmínek pro jejich přistoupení. Pokud tyto státy poleví v reformním úsilí, které kulminovalo v posledních měsících, může EU sáhnout k sankcím.
Kdyby obě země nezlepšily situaci zejména v oblasti justice a vnitra, především jde o korupci a organizovaný zločin, může být Sofii a Bukurešti v rámci „bezpečnostních opatření“ znemožněno účastnit se společného rozhodování. A hlavně – obě země mohou také přijít o velkou část finanční pomoci. Mezi lety 2007 a 2013 by přitom Bulharsko a Rumunsko mohly dostat dohromady až 41 miliard eur.
Omezení pro pracovníky
Snad ještě závažnější komplikací na cestě k plné integraci Bulharska a Rumunska je nejednoznačný postoj pětadvacítky k otevření pracovních trhů. Česká republika, stejně jako všechny „nové“ členské země s výjimkou Maďarska, nebude klást Bulharům a Rumunům žádné překážky. Ze zemí původní patnáctky se ale k témuž přístupu odhodlaly jen Finsko a Švédsko.
Přestože se bulharští a rumunští politici snaží rozptýlit obavy z masivního přílivu pracovníků z jejich zemí, ekonomické údaje spíše nahrávají těm, kdo se domnívají, že Bulhaři a Rumuni budou hledat práci na západě. HDP na obyvatele v Bulharsku a Rumunsku je na úrovni 33 procent průměru EU. Česká republika je zhruba na 73 procentech. Průměrný plat v obou zemích nepřesahuje 200 eur.
Autor: Jan Bumba, Václav Lavička
