15.12.2006
V Bruselu se nepřipomínaly svátky, ale nadcházející vstup Rumunů a Bulharů do EU.
Unie přivírá své dveře
Turisté na jednom z náměstíček v centru Bruselu včera čekali další z řady vánočních koncertů. Pak nevěřili svým očím, když se na pódiu místo Santy Clause objevili předseda Evropské komise José Barroso, rumunský prezident Traian Basescu a bulharský premiér Sergej Stanišev. Místo koled burácel náměstím rumunský a bulharský pop a namísto snítek jmelí se rozdávaly rumunské a bulharské vlaječky.
V Bruselu se totiž nepřipomínaly svátky, ale nadcházející vstup Rumunů a Bulharů do EU. Hlavní bod skromných oslav byl poněkud bizarní. Barroso a eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn odhalili „největší mapu Evropy z perníku“, do které pak lídři obou unijních nováčků vložili perníkové Rumunsko a Bulharsko.
„Vítejte doma v Evropě,“ zvolal nakonec Barroso směrem k několika desítkám Rumunů a Bulharů, kteří se přišli na náměstí podívat.
Účast byla skromná – v evropských institucích zatím pracuje jen několik desítek občanů černomořských zemí. Organizátoři proto na oslavu přivedli německé studenty místní Evropské školy. Ti o Rumunsku a Bulharsku sice moc nevěděli, ale na rozšíření měli, narozdíl od většiny svých krajanů, stejný názor jako Evropská komise.
„Rozšíření je historický úspěch. Je lepší mít Rumuny a Bulhary v EU než mimo ni,“ přesvědčeně opakoval 16letý Markus.
Nejdřív reformy
Rumuni a Bulhaři mají co slavit. 1. ledna 2007 se stanou plnoprávnými členy EU, a budou nadlouho posledními, komu se podaří protáhnout se dveřmi do „evropského domova“. Unie je sice za nimi úplně nezabouchne, ale výrazně přivře.
Včera večer o tom rozhodovali šéfové států a vlád pětadvacítky, kteří se do Bruselu sjeli na unijní summit. Na strategii dalšího rozšiřování unie přitom mezi nimi vládnou rozdílné názory.
Část tvrdí, že je třeba postupovat vstřícně vůči zemím, které už o členství vyjednávají, tedy Chorvatsku a Turecku, i zemím západního Balkánu, kterým nesmí být brána „evropská perspektiva“. Druhá strana ale zdůrazňuje překážky, které musí kandidáti nejdřív překonat, a úkoly, se kterými se musí vyrovnat sama EU. Volají i po určení hranic budoucí unie.
To se odráželo i v předběžných závěrech summitu. Text na jedné straně zdůrazňoval, že dosavadní rozšíření unie bylo úspěšné a výhodné pro všechny a že EU se stále drží slibu přijmout uchazeče o členství. Zároveň ale tvrdil, že unie musí před dalším rozšířením nejdřív zreformovat své instituce a že všichni kandidáti musí před vstupem plně vyhovět všem kritériím.
Většina zemí podmiňuje další rozšíření reformou unijních institucí, které měla přinést evropská ústava. Ta ale zkrachovala v referendech ve Francii a Nizozemsku a její neúspěch se přičítá právě „únavě z rozšiřování“.
Ústavu se sice v příštím půlroce bude snažit vzkřísit právě Merkelová, ale už nyní se evropští lídři snaží najít způsob, jak uklidnit znepokojené občany.
Jak vstřebat nováčky
Jedním z řešení má být nové hledisko, kterým se bude další rozšiřování posuzovat – schopnost unie nové členy „vstřebat“.
Otazníkem, který nad summitem visel, byl i postoj EU k Srbsku. S tím unie zastavila rozhovory o přístupové dohodě, která je prvním krokem ke členství, protože dosud nevydalo podezřelé válečné zločince do Haagu. V unii ale sílí názor, že by se rozhovory měly obnovit už nyní a že by se spoluprací s tribunálem ICTY mělo podmínit až jejich uzavření.
Právě tak postupovala Severoatlantická aliance, která včera oficiálně přijala Srby do předvstupního programu Partnerství pro mír.
Autor: Radek Honzák
