22.11.2006
„K volbám nejdu,“ říká tónem, který nepřipouští diskusi, jedenadvacetiletý Mehmet a zamyšleně hledí na šedě omítnutý minaret rotterdamské mešity Mevlana.
/Od našeho zpravodaje/
„K volbám nejdu,“ říká tónem, který nepřipouští diskusi, jedenadvacetiletý Mehmet a zamyšleně hledí na šedě omítnutý minaret rotterdamské mešity Mevlana. Před chvílí skončily modlitby a z nově postavené mešity se valí desítky věřících. „Všichni politici jsou proti cizincům, a zvlášť proti nám, muslimům. Když potřebovali lidi na práci, kterou nikdo nechtěl, byli jsme jim dobří. Teď by nás nejradši všechny vystěhovali.“
Mehmet je příslušníkem početné muslimské menšiny, která má domov v Nizozemsku. Narodil se v Turecku, ale do největšího nizozemského přístavu se přistěhoval s rodiči v šesti letech. Právě integrace lidí, jako je Mehmet, je jedním z hlavních témat voleb, ke kterým jdou dnes Nizozemci.
Všechny hlavní politické strany mají další integraci přistěhovalců v programu. Většina voličů na to slyší. Jde o důkaz, že se kdysi velice otevřené Nizozemsko v posledních letech od základů změnilo. Od března v něm platí jeden z nejtvrdších imigračních zákonů na světě.
„Vezměte si třeba mého strýce,“ říká Mehmet. „Žije tu už pětadvacet let, má firmu, dům, hodně peněz. A teď po něm najednou úřady chtějí, aby skládal nějaké zkoušky jako někdo, kdo zrovna přijel. Jen proto, že se narodil v Turecku.“
Zákon má zabránit dalšímu přílivu imigrantů a integrovat ty, kteří už v Nizozemsku jsou. Muslimové, jichž v zemi s 16 milióny obyvatel žije asi milión, však tvrdí, že je namířen hlavně proti nim. Přísným přistěhovaleckým zákonem navíc kroky nizozemské vlády neskončily. Minulý týden popudila koaliční vláda křesťanských demokratů muslimy návrhem zákona, který zakazuje nosit oděvy zakrývající tvář – tedy i muslimské burky.
Návrh je dílem ministryně pro imigraci, azylovou politiku a integraci Rity Verdonkové. Členka pravého křídla liberální strany VVD, jíž se pro tvrdé protipřistěhovalecké postoje přezdívá „železná Rita“, to odůvodnila „ochranou občanů, veřejného pořádku a bezpečnosti“.
„Tomu nikdo nevěří. V mé rodině se burka sice nenosí, ale všem nám to vadí. Je to útok na naše tradice i na naše náboženství,“ říká další muslim u mešity Mevlana, který se představil jen jako Ali. Do Nizozemska se dostal jako student na konci osmdesátých let.
Podobný postoj má i hlavní nizozemská muslimská organizace CMO. „Je to úplně směšné. Vláda naprosto přehnala reakci na marginální problém, protože v Nizozemsku stejně skoro nikdo burku nenosí,“ říká Ayhan Tonca z CMO.
V Nizozemcích však roste pocit, že pokud v jejich zemi někdo chce žít, musí se podřídit místním tradicím a zvyklostem. „Nikdo nechce brát muslimům tradice nebo jim upírat právo na vyznání. Ale musejí ctít, jak naše společnost funguje,“ říká účetní Peter Verdaat.
I kvůli tomuto pocitu vyhraje volby asi pravice. Přestože ještě v březnu uspěla v místních volbách levicová Strana práce, v průzkumech před dnešními parlamentními volbami vedla Křesťanskodemokratická výzva premiéra Jana Petera Balkenendeho. Křesťanští demokraté by ve stopadesátičlenném parlamentu mohli získat asi 43 křesel, labouristé kolem 35.
Pravici to ale zřejmě k vytvoření vládní koalice stačit nebude. Nizozemsko se proto politické nestability, která vedla už ke třetím parlamentním volbám za poslední čtyři roky, nezbaví. Mohly za to, mimo jiné, spory o imigranty a „železná Rita“ Verdonková. Ta v červnu obvinila známou muslimskou aktivistku a poslankyni Ayaan Hirsiovou Aliovou, že lhala v žádosti o azyl v Nizozemsku, a chtěla jí za to zbavit občanství. Vzápětí ale otočila s tím, že si nizozemský pas může nechat. Na protest proti jejímu chování odešla z vlády levicová liberální strana D66.
Přesto v letošních volbách není imigrace tak horkým tématem. V roce 2002 ji do popředí zájmu postavila vražda populistického politika Pima Fortuyna, který zlomil tabu a jako první začal vystupovat proti islámu a imigraci. V roce 2004 téma oživila vražda filmaře Thea van Gogha, který kritizoval muslimskou komunitu.
Nyní jsou ale zjevně Nizozemci tématem unavení.
Hlavním volebním esem Balkenendeho je ekonomika. Premiér před dvěma lety prosadil bolestivé reformy, jež vyvolaly všeobecné pobouření. Nyní ale díky nim země opět prosperuje. Balkenende se tak může stát výjimkou mezi politiky, kteří po reformách obvykle volby nevyhrávají.
Autor: Radek Honzák
