10.11.2006
Podle eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti se Evropané domnívají, že právní překážky stěhování za prací jsou větší, než tomu ve skutečnosti je.
Evropský komisař Vladimír Špidla by si přál vznik jednotného evropského trhu práce. Na tiskové konferenci uvedl, že lidé by tam měli být sociálně chráněni, „ať jsou kdekoli“, takže by nebyli nuceni k práci načerno. „Na této cestě toho musíme ještě hodně udělat,“ prohlásil.
Zatím jen asi dvě procenta Evropanů žijí jinde než v zemi, v níž se narodili. Kromě jazykových bariér brání podle Špidly větší pracovní mobilitě i to, že Evropané jsou hodně vázáni na lidi, které znají. Navíc prý málo znají evropskou legislativu a domnívají se, že právní překážky stěhování za prací jsou větší, než tomu ve skutečnosti je.
Většímu stěhování v rámci unie může podle něj pomoci například rozšiřování vzájemného uznávání pracovních kvalifikací.
Lidé se do jiné země nejčastěji stěhují za partnerem, na druhém místě je „zvědavost“ a například snaha naučit se cizí jazyk a teprve na třetím ekonomické důvody, dodal evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
Špidla hovořil také o návrhu evropské směrnice, která určuje rozsah pracovní doby. Nechtěl předjímat, zda ji Evropská komise stáhne. „To se uvidí,“ řekl.
Jednání o určení maximální pracovní doby v EU tento týden opět ztroskotala. Ministři práce a sociálních věcí se nedohodli kvůli odporu pěti zemí, jejichž tábor vedla Francie. V EU je povolena maximální pracovní doba 48 hodin týdně. Politici se ale nedokážou shodnout na tom, za jakých podmínek může zaměstnavatel získat výjimku z týdenního stropu a překročit ho.
Zhruba polovina členů v čele s Francií požaduje ve jménu ochrany pracujících odbourávání výjimek, druhá polovina zemí vedená Británií to odmítá ve jménu svobody výběru a ekonomické soutěže. Británie si přitom původně vymohla možnost individuálních dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale ty se mezitím rozšířily do 23 členských zemí. Francie, Itálie, Španělsko, Řecko a Kypr odmítají Británii přiznat jakékoliv výjimky a chtějí kvůli tomu zablokovat jakýkoliv kompromis.
Špidla již 7. listopadu pohrozil, že Evropské komisi nezbude nic jiného než se všemi 23 zeměmi zahájit takzvanou infringement procedure – proceduru pro porušení práva. Dnes uvedl, že bude postupovat „obvyklými procesními prostředky“. Dodal, že uvedených zemí je sice opravdu 23, ale neznamená to, že všechny mají stejně vážné problémy.
Autor: mab-iHNed,čtk