09.11.2006
Turecko dostalo poslední šanci odvrátit hrozbu zastavení vstupních rozhovorů s Evropskou unií. Včera mu Evropská komise dala měsíc na to, aby otevřelo své přístavy a letiště dopravcům z Kypru.
/Od našeho zpravodaje/
Následky, kterým by Turci čelili, pokud tak neučiní, komise neupřesnila. Předpokládá se ale, že by pak představitelé členských zemí EU na summitu v polovině prosince mohli zastavit vstupní rozhovory. “Selhání Turecka splnit své závazky ovlivní celkový pokrok rozhovorů,” uvedl včera eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn, který slíbil předat šéfům států a vlád před summitem “příslušné doporučení”.
Komise vyslala toto varování v hodnotící zprávě, která Ankaru ostře kritizuje. Turecko se k rozšíření své celní unie o Kypr zavázalo loni, ale dosud tak neučinilo. Podmiňuje to ukončením obchodního embarga vůči severní části Kypru, kterou okupuje od roku 1974. Unie ale tvrdí, že první krok je na Turecku. Rehn podpořil iniciativu Finska, jež unii nyní předsedá a usilovně se snaží donutit kyperské Turky i Řeky k dohodě. “Nejspíš jde na dlouhá léta o poslední příležitost, jak v této otázce pokročit,” řekl komisař.
Urážka turectví
Postoj Turků ke Kypru ale není jediným sporným bodem. Rehn je včera kritizoval i za zpomalení politických reforem. Vyzval je především k odstranění nebo úpravě nechvalně známého paragrafu 301 trestního zákoníku, na jehož základě tamní úřady stíhají spisovatele, novináře a intelektuály za “urážku turectví”.
Turecko také musí posílit svobodu vyznání i projevu a zasadit se o plná práva žen, odborů a menšin, zejména Kurdů. Unii dále vadí nedostatečný civilní dohled nad všemocnou tureckou armádou.
Některé evropské země jako Francie a Rakousko tlačí na to, aby unie zaujala vůči Turecku co nejtvrdší postoj. Turecký premiér Tayyip Erdogan ale včera vyloučil, že by unie s jeho zemí přerušila vstupní rozhovory. “To podle mě není možné. Může dojít jen ke zpomalení projednávání jednotlivých vstupních kapitol,” řekl Erdogan.
Turecko by se po vstupu do EU stalo nejlidnatější a zároveň jedinou muslimskou zemí společenství. O členství usiluje už řadu let, ale podpora vstupu do EU nyní výrazně klesla po kritice, která se na jeho adresu nese. Podle průzkumů podporuje členství v EU jen polovina Turků, zatímco před dvěma lety to byly tři čtvrtiny. A 80 procent lidí si myslí, že s Tureckem nezachází Evropa spravedlivě.
Kvalita, ne rychlost
Unie včera také zhodnotila pokrok jednání se dvěma dalšími kandidátskými zeměmi – Chorvatskem a Makedonií – a čtyřmi potenciálními kandidáty – Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou. Všechny vyzvala, aby pokračovaly v reformách, ale zároveň je varovala, aby nepočítaly s brzkým členstvím.
O dalším rozšíření unie je totiž podle strategické zprávy věnované rozšíření možné uvažovat až “ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu”. Podle Rehna bylo rozšíření z roku 2004, kdy do unie vstoupilo i Česko, sice jednoznačným úspěchem, ale i “lekcí”. Unie nyní bude trvat na tom, aby každá další kandidátská země beze zbytku splnila všechny požadavky. “Kvalita je důležitější než rychlost,” řekl komisař.
Unie zároveň dá mnohem větší důraz na svou vlastní schopnost nové členy vstřebat. Strategie komise ovšem nedefinuje hranice unie geograficky. Před jakýmkoli dalším rozšířením je podle Rehna nutné dosáhnout nového “institucionálního uspořádání”. To podle činitelů komise ale nemusí znamenat prosazení evropské ústavy.
Autor: Radek Honzák
