08.11.2006
Změna zahraniční politiky by podle představitelů evropských zemí pomohla například vyřešit některé problémy, které mezi sebou USA a Evropa v poslední době měly.
Mnoho přestavitelů evropských zemí uvítalo porážku republikánů prezidenta George Bushe v amerických kongresových volbách, uvedl agentura Reuters. Věří, že výsledky pomohou změnit americkou zahraniční politiku a vyřešit některé problémy, které mezi sebou USA a Evropa v poslední době měly.
Republikáni poprvé od roku 1994 přišli o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, blízko jsou i ztrátě nadvlády nad Senátem. Analytici ale upozorňují, že i přesto se zahraniční politika USA nejspíš ze dne na den nijak výrazně nezmění.
Britský zákonodárce John McDonnell řekl, že vzkaz, který dali američtí voliči, je jasný, je třeba zásadně změnit politiku USA v Iráku.
„Volební výsledky nejenže poškodily Bushe, ale znamenají také, že (britský premiér Tony) Blair je nyní totálně izolován v mezinárodním společenství,“ uvedl McDonnell, který má být jedním z kandidátů na post šéfa labouristů, až ho Blair opustí.
„Jsem šťastný, když vidím, že si Američané uvědomili, že jim pan Bush lhal,“ řekl francouzský konzervativec Laurent Fabius, který je blízký kandidátovi na francouzského prezidenta Nicolasi Sarkozymu.
Italský ministr zahraničí Massimo D’Alema řekl, že volby ukončily určitou etapu. „Cyklus preventivních válek a unilateralismu skončil velkým nezdarem… Musí začít nová etapa a myslím, že je zde velká odpovědnost pro Evropu,“ dodal.
Podle šéfa hlavní italské vládní strany Levicových demokratů Piera Fassina volby ukázaly, že nyní je třeba brát v úvahu, že problémy světa nemohou být vyřešeny jednou jedinou zemí.
Španělští vládnoucí socialisté v reakci vyjádřili naději, že výsledky pomohou změnit směr americké zahraniční politiky.
Pohled Evropanů na USA prošel významnou změnou po invazi do Iráku vedené Američany. Rychle se prý vytratila solidarita, kterou státy starého kontinentu vůči Spojeným státům měly po teroristických útocích z 11. září 2001. V řadě evropských zemí se od té doby na politiku Bushovy administrativy hledělo s podezřením, pokud ne přímo s nepřátelstvím, uvedla agentura Reuters.
K problémům mezi Evropou a USA patřily kromě otázky Iráku mimo jiné rozpory ohledně naplňování Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů či problematika věznice na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě.
Autor: mab-iHNed,čtk
