01.11.2006
Počet lidí nakupujících v zahraničí od roku 2003 výrazně vzrostl. V některé členské zemi nakupuje 31 procent Čechů. Ti ovšem utratí méně peněz než ostatní obyvatelé ostatních zemí EU.
V zemích Evropské unie roste počet lidí, kteří nakupují v zahraničí. Zatímco v roce 2003 aspoň jeden přeshraniční nákup provedlo 12 procent dotazovaných obyvatel EU, tak v letošním průzkumu agentury Eurobarometr jich bylo již 26 procent. Nakupování v zahraničí je velmi oblíbené také v České republice. V některé z členských zemí EU nakupuje 31 procent Čechů, kteří ale utrácejí méně peněz než obyvatelé ostatních zemí EU. Nejvíce v EU za nákupy cestují do zahraničí obyvatelé Lucemburska (67 procent) a nejméně Řekové (sedm procent).
„V zahraničí nakupují více obyvatelé menších států, jako je Lucembursko či Rakousko, což je dáno především kratší dojezdovou vzdáleností za hranice a snad i potřebou většího výběru než na omezeném místním trhu,“ komentoval výsledky průzkumu Václav Beneš ze Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Více také podle něj nakupují v zahraničí lidé z velkých měst, mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním, studenti a vysokopříjmové skupiny obyvatel.
Nový impulz nákupům v zahraničí dalo v roce 2004 rozšíření Evropské unie o dalších deset zemí včetně ČR, díky kterému se rozšířil jednotný trh a padly celní překážky. „Němci tak nakupují v českém pohraničí a Češi berou útokem polské tržnice,“ podotkl Beneš. Tisíce Čechů například každoročně míří na příhraniční tržiště v jihopolském Cieszyně za
předvánočními nákupy. Hlavně potraviny, maso a vánoční ozdoby lze totiž v Polsku pořídit levněji.
Češi podle Eurobarometru často nakupují také na zahraničních dovolených či služebních cestách. V ČR jsou navíc stále oblíbené takzvané nákupní výlety do zahraničí, které podle průzkumu vyhledává 18 procent českých spotřebitelů. „Je to pochopitelné. Pokud provedeme jednoduché srovnání cen některých výrobků, zjistíme, že totéž značkové oblečení je i při pouhém přepočtu korun na euro levnější ve Vídni či v Paříži než v Praze,“ upozornil Beneš.
Za pravdu mu dávají loňské údaje Evropského spotřebitelského centra v Dublinu. Podle jeho cenového monitoringu u vybraných značkových výrobků a služeb, který se uskutečnil loni ve Vídni, Praze, Paříži, Düsseldorfu, Budapešti, Dublinu, Římě, Madridu, Stockholmu, Enschede a v Londýně, je nejvýhodnější pro nákupy Madrid. Praha naopak patří k dražším městům. Rozdíly v cenách jsou podle tohoto průzkumu až dvojnásobné.
Jednotný evropský trh je podle Beneše pro spotřebitele výhodný, protože lidé mohou v zahraničí nakoupit kvalitnější či levnější zboží, což má příznivý vliv i na chování obchodníků. Konkurence je totiž nutí snižovat ceny či zlepšovat služby. „Český spotřebitel má v tomto ohledu podobné návyky a řídí se stejnými trendy jako spotřebitel evropský, dokonce by se dalo říct, že patří k nadprůměrné části milovníků přeshraničních nákupů,“ uvedl Beneš.
Mluvčí maloobchodní společnosti Ahold Czech Republic Kateřina Pecinová řekla, že naopak mnoho obyvatel zemí sousedících s ČR vyráží za nákupy do obchodů Albert či Hypernova v českém pohraničí. „V některých rakouských a polských příhraničních městech a obcích distribuujeme i letáky, aby se jejich obyvatelé mohli seznámit s nabídkou v našich českých obchodech,“ uvedla Pecinová.
Zahraniční návštěvníci mají podle Českého svazu pivovarů a sladoven také rostoucí podíl na domácí spotřebě piva, který se pohybuje kolem 160 litrů na osobu ročně. Množství piva vypitého samotnými Čechy spíše klesá, takže tuzemskou spotřebu pěnivého moku zachraňují právě cizinci. Podle některých odhadů například v roce 2004 přeshraniční zákazníci přivezli do Rakouska 30 milionů litrů piva z Německa a České republiky. Podíl českého piva mohl být zhruba třetinový.
Češi podle průzkumu agentury Eurobarometr v zahraničí ale za přeshraniční nákupy utratí nejméně peněz. Zatímco například 52 procent dotazových Švédů loni v zahraničních obchodech utratilo za zboží a služby 100 až 499 eur, tak v Česku se podobnou útratou mohlo pochlubit jen 38 procent lidí. Většina Čechů (48 procent) za nákupy v zahraničí totiž zaplatila méně než 100 eur. Ve Švédsku do této kategorie spadalo 26 procent zákazníků.
V celé EU loni 44 procent dotazových spotřebitelů, kteří uskutečnili přeshraniční nákupy, utratilo v zahraničí od 100 do 499 eur a 28 procent méně než 100 eur. Zhruba 12 procent dotazových lidí uvedlo, že je přeshraniční nákupy stály 500 až 999 eur, sedm procent za ně utratilo 1000 až 4999 eur a dvě procenta spotřebitelů více než 5000 eur.
Země Procento obyvatel, kteří za poslední rok aspoň jednou nakoupili v zahraničí
Lucembursko 67
Rakousko 56
Dánsko 54
Švédsko 54
Finsko 49
Belgie 45
Nizozemsko 44
Slovinsko 44
Německo 34
Irsko 33
Velká Británie 33
Česká republika 31
Slovensko 30
Malta 27
EU-25 26
Francie 25
Estonsko 25
Lotyšsko 24
Kypr 23
Polsko 17
Itálie 16
Maďarsko 16
Litva 15
Španělsko 11
Portugalsko 11
Řecko 7
Autor: mab-iHNed,čtk,Eurobarometr
