01.11.2006
Vyplývá to z vyjádření diplomatů a z pracovní verze hodnotící zprávy. Evropská komise v ní Turkům nejhlasitěji vytýká porušování lidských práv, a to zvlášť svobody projevu.
Brusel zasadí ránu naději Turků
/Od našeho zpravodaje/
Evropská unie ukáže Turecku „žlutou kartu“. V hodnotící zprávě, kterou má zveřejnit příští středu, bude Brusel ostře kritizovat Ankaru za nedostatečný pokrok v reformách, které ji mají přivést do unie, a také za nesplněný slib otevřít své přístavy a letiště kyperským lodím a letadlům. To by mohlo vést až ke krachu tureckých vstupních rozhovorů.
Vyplývá to z vyjádření diplomatů a z pracovní verze hodnotící zprávy. Evropská komise v ní Turkům nejhlasitěji vytýká porušování lidských práv, a to zvlášť svobody projevu. „Stíhání a odsouzení za vyjádření nenásilného názoru jsou důvodem silného znepokojení,“ citoval ze zprávy list Financial Times Deutschland.
Urážka turectví
Bruselu nejvíce vadí, že turecká vláda dosud z trestního zákoníků neodstranila paragraf o urážce turectví. Na jeho základě byl obviněn mimo jiné laureát Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk, a stejný paragraf vedl k podmínečnému odsouzení novináře Hranta Dinka, který publikoval články o arménské genocidě v Turecku.
Eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn několikrát vyzval tureckou vládu, aby trestní zákoník změnila. Premiér Tayyip Erdogan ale vždy odmítl. Naposledy o víkendu, kdy prohlásil, že „v této záležitosti se nepracuje na žádných změnách“.
Zpráva kromě toho kritizuje Turecko za korupci, nedostatečnou nezávislost justice, chabou ochranu práv menšin a mučení lidí v policejní vazbě. Unii rovněž vadí vliv mocné turecké armády na řízení státu a nedostatečný civilní dohled nad ní.
Zpráva chválí Turecko jen v několika oblastech. Jde o hospodářské reformy, díky nimž Turci nyní mají jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, a také část reforem legislativy, jako například vytvoření úřadu ombudsmana.
Zpráva podle diplomatů zřejmě dále přiživí pochyby, které o tureckém vstupu do unie vládnou zejména na západě Evropy. Komise ale zastavení vstupních rozhovorů výslovně nedoporučí. O tom mohou rozhodnout členské státy EU na prosincovém summitu.
Finsko hledá řešení
Důvodem k zastavení rozhovorů by navíc nebyl nynější stav reforem. O zahájení rozhovorů rozhodla unie teprve před rokem a sama komise uznává, že vstupní proces bude trvat nejméně deset let. Mnohem větší nebezpečí představuje pro Turky otázka Kypru. Jeho jižní, řeckojazyčná část je od roku 2004 členem EU. Sever, který Turecko okupuje od roku 1974, unie neuznává a ekonomicky jej izoluje.
Turecko před zahájením vstupních rozhovorů slíbilo, že otevře své přístavy a letiště dopravcům z jihu Kypru, ale dosud to nesplnilo. Ankara žádá, aby unie nejdřív zrušila sankce vůči severní části ostrova. Zpráva komise Turecku nesplněný slib vytýká, ale dává mu čas k nápravě do konce roku.
Kypr ale nyní kvůli tomu hrozí, že bude vetovat všechny pokusy o pokračování rozhovorů. To by znamenalo jejich faktický krach. „Evropa se dívá na Turecko kriticky, ale úplný kolaps rozhovorů si nikdo nepřeje. Uškodil by všem,“ uvedl nejmenovaný diplomat.
Finsko, které nyní unii předsedá, se proto snaží krach rozhovorů odvrátit. Jeho ministr zahraničí Erkki Tuomioja chce na neděli svolat krizovou schůzku Turků, Řeků a činitelů z obou částí Kypru. Hodlá jim navrhnout plán, který by vedl k otevření tureckých přístavů. Výměnou za to by kyperští Turci mohli vyvážet zboží do Evropy z přístavu Famagusta pod dohledem EU, a kyperští Řeci by zase pod dohledem OSN mohli opravit opuštěné letovisko Varosha na severu ostrova.
Ještě včera ale nebylo jasné, zda ke schůzce dojde. Žádná ze stran totiž na finský plán jednoznačně nekývla, ale zároveň jej neodmítla. Podle diplomatů nikdo nechce být obviněn z toho, že plán zhatil.
Autor: Radek Honzák
