24.10.2006
Vlády evropských zemí se dostávají z dluhů, státní instituce se zase zadlužují. Alespoň to tvrdí výroční zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. Česko si v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU přitom nevede vůbec špatně.
Vlády evropských zemí se dostávají z dluhů, státní instituce se zase zadlužují. Alespoň to tvrdí výroční zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. Česko si v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU přitom nevede vůbec špatně. Velikost státního dluhu v poměru k HDP je asi 30 procent – tedy polovina toho, co má evropská pětadvacítka.
Mezi novými členy unie už ale tak dobrých výsledků nedosahuje. Například vláda v Estonsku hospodaří s přebytkem a velmi nízké je i zadlužení. Totéž lze říci o Lotyšsku. Slovensko vykazuje podobné výsledky jako Česko. Slováci ale proti roku 2004 výrazněji svůj poměr dluhu k HDP snížili, zatímco v Česku se zvětšil rozpočtový schodek. Podle odborníků je přitom právě v růstu rozdílu mezi výdaji a příjmy státního rozpočtu největší nebezpečí. Bez reforem nastupujeme „cestu do pekel“.
„Domnívám se, že nad ČR se vznáší riziko snížení ratingu a oslabení koruny. V lepším případě pak zhoršení ekonomického výhledu od ratingové agentury,“ komentoval statistiky Aleš Michl z Raiffeisenbank. Zatímco Evropa loni podle něj rozpočtový schodek snižovala, ČR ho zvyšovala. „Promarnili jsme tak první rok období nejvyššího ekonomického růstu v historii,“ dodal.
V celé Evropské unii deficit veřejných financí loni klesl na 2,3 procenta hrubého domácího produktu z 2,7 procenta v roce 2004 a dluh se snížil na 63,2 procenta HDP.
Problémy se zadlužením má ale Řecko. Tam Eurostat zjistil, že statistiky jsou ve skutečnosti horší, než kolébka evropské kultury uváděla. Například v roce 2004 původně hovořil o deficitu 6,9 procenta, ale nyní se ukázalo, že deficit činil 7,8 procenta. Řecko tříprocentní strop deficitu, který stanovují maastrichtská kritéria, přestřeluje od roku 2000 každoročně, letos má ale v úmyslu dostat se pod tři procenta. Pokud se mu to ani teď nepodaří, hrozí mu sankce od EK.
Cílem maastrichtských kritérií je chránit stabilitu eura tím, že země budou hospodařit podobně.
Autor: ČTK, (soc)