23.10.2006
Listopadové volby do amerického Kongresu a také nejistá politická situace v Polsku a České republice komplikují plány americké administrativy na výstavbu protiraketové základny ve střední Evropě.
Raketová základna USA v Evropě je nejistá
Listopadové volby do amerického Kongresu a také nejistá politická situace v Polsku a České republice komplikují plány americké administrativy na výstavbu protiraketové základny ve střední Evropě.
Rozhodnutí o umístění základny bude podle generála Marvina McNamary, náměstka ředitele americké Agentury raketové obrany, učiněno v zimě.
Původně ovšem měli mít Američané, jejichž technické týmy navštívily letos v létě vytipované lokality v Polsku a Česku, jasno už v září. Pak mluvili o listopadu nebo prosinci, nyní se rozhodnutí může posunout až do příštího roku. Konečný verdikt je na vedení Pentagonu a na prezidentu Georgi Bushovi.
Ne kde, ale zda vůbec
Podle Washingtonu by měla evropská základna doplnit systém pozemní části amerického protiraketového deštníku, který se skládá ze dvou základen na Floridě a na Aljašce.
Z dosavadního hodnocení Agentury raketové obrany v létě vyplynulo, že v Česku přicházejí v úvahu lokality Jince a Libavá, a že z technického hlediska jsou tato místa lepší než v Polsku.
Podstatnější ovšem budou politická kritéria. Na vnitropolitické scéně administrativě může svázat ruce výsledek voleb do Kongresu, kde podle průzkumů mají demokraté velkou šanci získat většinu. Demokraté sice nejsou pro úplné zastavení výstavby protiraketového deštníku -je nákladný a nespolehlivý.
Rozhodnou politici
„Kdy bude systém spolehlivý? My věříme, že je spolehlivý a funkční už nyní,“ vyvrací McNamara pochyby, že dosavadní zkoušky systému byly velmi sporné. Klíčový bude prosincový test, který má věrně simulovat reálnou situaci. Úspěch by pozici administrativy velmi posílil.
Jenže druhým problémem je situace v Česku a v Polsku, kde je většina občanů proti základnám, což se nyní promítá do nejasného postoje politických reprezentací obou zemí.
Polská vláda postupně zmiňuje stále více požadavků. Mluví o přiznání bezvízového styku, o navýšené americké finanční pomoci polské armádě, o pomoci s plánovaným ropovodem z Oděsy a o bilaterální bezpečnostní dohodě s USA.
Česko je pro Američany v současnosti čitelnější ještě méně.
„Zdá se mi pravděpodobné, že americká administrativa teď čeká jednak na kongresové volby, dále na výsledek prosincového testu a za třetí na vývoj situace v Polsku a v Česku. Teprve pak lze čekat posun,“ hodnotí situaci nejmenovaný český diplomat ve Washingtonu, který má protiraketovou obranu ve své agendě.
Autor: Daniel Anýž
