13.10.2006
Více dětí, více odpracovaných let, vyšší produktivita práce, dobře řízená imigrace a „udržitelné veřejné finance“. To je podle eurokomisaře Špidly pět léků na demografickou krizi, s níž se Evropa potýká.
Evropané žijí déle a mají stále méně dětí, evropské země tak stojí před problémem „demografického stárnutí“. Má to však i vážné hospodářské důsledky, protože méně pracujících podporuje ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Podle Evropské komise by do roku 2050 měla pracující populace Evropy poklesnout o 48 milionu lidí. Pokud se nezmění dnešní politika, bude to mít vážné dopady na hospodářský růst a veřejné finance.
Na tyto výzvy se snaží odpovídat komisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla ve zprávě „Demografická výzva – šance pro Evropu,“ kterou předložil ve čtvrtek Evropské komisi. Oznámení je rozpracováním Zelené knihy o demografických změnách z roku 2005.
Eurokomisař poukázal na potřebu reforem. „Veřejná politika by se měla přizpůsobit novému demografickémo pořádku. Například stále více žen mezi 30. a 45. rokem života musí nést trojí břemeno: péče o dítě, rozvoj kariéry a péči o stárnoucí rodiče,“ uvedl Špidla s tím, že je potřeba zrealizovat koncepci, která bere do úvahy celý životní cyklus.
Evropa není jediným stárnoucím kontinentem. Velké rostoucí ekonomiky jako je Indie a Čína s sebou nesou také vážnou „časovanou bombu stárnutí“. Demografická krize je však důležitá i z globální perspektivy – světová populace roste a v roce 2050 by podle odhadů OSN měla dosáhnout 9,1 miliadry obyvatel.
Autor: jos-iHNed, Euractiv.sk
