10.10.2006
Splnění inflačního kritéria je nutné k přijetí eura, ale již delší dobu jí kritizují ekonomové i zástupci nových členských států, včetně České republiky.
Jakékoliv naděje nových členských států EU na změnu inflačního kritéria nebo jeho výkladu zřejmě padly. Vyplývá to z dnešní diskuse na zasedání ministrů financí a hospodářství EU (ECOFIN) v Lucemburku. Splnění této podmínky je nutné k přijetí eura, ale již delší dobu jí kritizují ekonomové i zástupci nových členských států, včetně České republiky.
Náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek, který se jednání účastnil, uvedl, že za zpřesnění výkladu kritéria se postavilo celkem šest nových členských států EU.
Inflační kritérium zemím ukládá, že v určitém časovém úseku před vstupem do eurozóny nesmějí o více než 1,5 procentního bodu překročit průměr tří členských zemí EU s nejnižší inflací. V krajním případě podmínka vstupu do eurozóny může státy nutit, aby ve snaze „srazit“ inflaci dobrovolně omezily hospodářský růst.
Podle Zídka však státy eurozóny daly jasně najevo, že diskuse o změně výkladu nebo pravidel inflačního kritéria nepřipadá v úvahu. Drží tak v podstatě stejnou pozici jako Evropská centrální banka a Evropská komise. Staré země EU se totiž obávají politického dopadu případných změn. Bojí se, že by celá věc nakonec mohla být vnímána jako změkčování podmínek pro nové členské státy Evropské unie.
„Je potřeba to celé uzavřít,“ uvedl Zídek a upozornil, že země eurozóny sice chápou, že pro země s rozvíjejícím se průmyslem je těžké se dobrovolně nechat „svazovat“, ale Maastrichtská kritéria jsou pro ně nedotknutelná.
Schodky provinilců se lepší
EU dnes řešila také vysoké rozpočtové schodky Německa, Francie a Řecka. Evropský komisař pro hospodářství a měnu Joaquín Almunia sdělil, že deficity rozpočtu těchto zemí budou letos pravděpodobně činit méně než tři procenta hrubého domácího produktu, což je limit stanovený Paktem stability a růstu Evropské unie. V příštím roce by se podle Almunii pod tuto hranici měl dostat i deficit Itálie.
Německo, Francie, Itálie a Řecko tříprocentní limit řadu let překračovaly. Evropská komise proti nim zahájila disciplinární řízení, jež by mohlo vést až k uvalení sankcí. Německo a Francie se však podle Almunii dostaly blízko ke zrušení tohoto řízení.
Almunia dále uvedl, že Německo v letošním roce díky silnému růstu ekonomiky sníží rozpočtový deficit na 2,6 procenta z loňských 3,3 procenta HDP. Dodal, že konečný údaj by mohl být ještě příznivější a že rozpočet bude pokračovat v poklesu i v příštím roce, jak německá vláda slíbila.
Francii se podařilo dostat pod tříprocentní hranici již v loňském roce poté, co ji tři roky překračovala. Země podle Almunii udrží schodek pod třemi procenty HDP i letos a v příštím roce bude pokračovat jeho snižování, napsala agentura Reuters.
Autor: rai-ihned
