06.10.2006
Nové země EU by do prostoru bez pasové kontroly měly vstoupit v říjnu 2007. Měly ale používat nový počítačový systém a nyní je již jisté, že se jeho spuštění výrazně opozdí.
Šance, že Češi nebudou už od příštího října muset ukazovat na hranicích své země pasy, ještě žije. Rozhodli o tom včera v Lucemburku ministři vnitra zemí unie. Podle nich by se Česko a další postkomunistické země mohly připojit ke stávající databázi, kterou nyní používá většina západní Evropy.
Podle diplomatů jde o jediný způsob, jak splnit původní termín rozšíření takzvaného schengenského prostoru, mezi jehož členy neexistují hraniční kontroly. Nové země EU do něj měly vstoupit v říjnu 2007. Měly ale používat nový počítačový systém a nyní je již jisté, že se jeho spuštění výrazně opozdí.
Přiznala to Evropská komise. „Ve starých členských zemích by nový systém mohl začít fungovat nejdříve v červnu 2008,“ řekl její místopředseda Franco Frattini. To by znamenalo, že hranice pro nové členy EU by padly nejdříve až ke konci téhož roku. Neoficiální odhady diplomatů ale hovoří o tom, že by to bylo až mezi jarem a podzimem 2009, tedy téměř o dva roky později oproti původním plánům.
Ministři ale včera kývli na portugalský návrh, podle kterého je rozšíření staré databáze o nové členské země technicky možné. Státy EU tak dostaly předběžný souhlas se zahájením příprav. Stará databáze obsahuje například údaje o hledaných osobách, ukradených autech nebo zbraních. Nová má navíc obsahovat mimo jiné biometrické údaje. Česko tento plán přivítalo. Podle ministra vnitra Ivana Langera, který je v Lucemburku zastupoval, totiž trvá na původním datu rozšíření Schengenu. „Je to velká šance, byl by hřích ji nevyužít,“ řekl. „Znamenalo by to, že se nové členské země připojí k Schengenu v původním termínu.“
Zda se ale záměr skutečně podaří a hranice mezi Českem a okolními zeměmi skutečně padnou už za rok, ještě není jisté. Až v prosinci totiž má EU dokončit studii, která vyhodnotí ostatní aspekty takového kroku – právní, finanční, personální a podobně. Na prosincové schůzce ministři členských zemí rozhodnou, zda se nováčci připojí k současné databázi, nebo zda se spíše vyplatí počkat si na novou.
Unie totiž trvá především na tom, že se takovým krokem nesmí ohrozit příprava nového informačního systému. Eurokomisař Frattini rovněž připomněl, že rozšíření Schengenu závisí na připravenosti nových členských zemí. Česko ovšem teprve nyní dokončilo výběrové řízení na dodavatele národní části infrastruktury. Langer k tomu řekl, že na české straně žádná překážka není, úřadům jen chybí časový harmonogram.
Náklady na vstup do staré databáze by dosáhly několika desítek miliónů korun. To by podle ministra byl jen zlomek výdajů, které by Česko stál odklad rozšíření Schengenu. Proto přípravy na vstup do staré databáze prý v Česku začnou ihned. Češi zároveň chtějí vyvinout tlak na ostatní země, aby plán skutečně realizovaly.
Nové země, ale v této otázce nebyly jednotné. Vstup do starého systému zcela jednoznačně podpořily kromě Česka jen Slovensko, Maďarsko a Slovinsko. Polsko a pobaltské státy byly s podporou výrazně opatrnější. Polský ministr vnitra Ludwik Dorn řekl, že jeho země je ochotna souhlasit s odkladem rozšířením Schengenu o rok.
Otázka rozšíření Schengenu se v posledních týdnech výrazně zpolitizovala. Některé postkomunistické země obvinily Evropskou komisi, která má projekt nové databáze na starosti, že jejich vstup do Schengenu záměrně zpožďuje z politických důvodů.
Česko spolu s dalšími státy střední Evropy požádalo před dvěma týdny Evropskou komisi, aby jim za zpoždění Schengenu zaplatila kompenzace. Komise si také uvědomuje, že odklad ukončení hraničních kontrol má negativní dopad na její image. Již v červenci hovořila v interním dokumentu, který mají HN k dispozici, o značném „riziku poškození reputace“ a „politickém riziku“, které odklad spuštění nové databáze nese.
Autor: Radek Honzák
