03.10.2006
Eurokomisař pro rozšíření kritizoval turecké představitele, kteří se stavějí proti zrušení článku o ochraně „turectví“ v trestním zákoníku. Varoval, že tento článek fakticky blokuje snahy Turecka o členství v unii.
Evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn na tiskové konferenci v Ankaře kritizoval turecké představitele, kteří se stavějí proti zrušení článku o ochraně „turectví“ v trestním zákoníku. Rehn varoval, že tento článek fakticky blokuje snahy Turecka o členství v Evropské unii, napsala zahraniční agentura. Potvrdil také, že uznání arménské genocidy z doby první světové války ze strany Turecka není podmínkou pro vstup do EU.
Rehn: Pokud bude existovat politická vůli, krize EU-Turecko může být odvrácena
Rehn zdůraznil, že pokud bude existovat politická vůle, lze nynější krizi v přístupových jednáních mezi EU a Ankarou odvrátit. Zopakoval také předcházející kritiku z Bruselu, že Ankara zpomalila v prosazování nezbytných politických reforem a že se zdráhá otevřít turecké přístavy a letiště spojům z řecké části Kypru, ač to slíbila učinit do konce roku. Turecko naopak trvá na ukončení hospodářské izolace turecké části ostrova.
Právě neshody v tomto pozadí přístupových rozhovorů vyvolaly mezi Bruselem a Ankarou vleklou politickou krizi. „Pokud bude politická vůle, podaří se nám tuto vlakovou srážku odvrátit,“ ujistil Rehn.
Evropská komise zveřejní hodnotící zprávu k Turecku 8. listopadu. Ankara a finské předsednictví EU nyní pracují na kompromisním řešení, které má do konce roku zabránit krizi ve vztazích Turecka a unie. Rehn odmítl uvést podrobnosti o tomto jednání a označil za povzbudivé, že nepronikly dosud na veřejnost.
Uznání genocidy Arménů není podmínkou pro vstup Turecka do EU
Zdůraznil, že uznání genocidy Arménů za první světové války Tureckem není z hlediska EU podmínkou pro vstup. Tento problém nastolil v sobotu francouzský prezident Jacques Chirac, když v Jerevanu prohlásil, že Turecko musí uznat genocidu Arménů, aby mohlo vstoupit do EU.
Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že je Chirakovými slovy hluboce konsternováno. „Označovat tyto události za genocidu je nepřijatelné,“ uvádí se v prohlášení ministerstva. Vyjádření šéfa francouzského státu již kritizoval předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy René van der Linden, podle jehož názoru nelze měnit uprostřed hry její pravidla.
Rehn uvedl, že unie podporuje racionální a otevřenou diskusi o této otázce, která dřív byla v Turecku tabu. Turecko odmítá označovat masakry Arménů z let 1915 až 1917 v osmanské říši za genocidu. Podle Arménů zahynulo při těchto masakrech 1,5 milionu lidí, Ankara tvrdí, že jich bylo čtvrt až půl milionu.
Respektování svobody projevu je základní princip EU
Rehn se poté zaměřil zejména na problémy kolem sporného článku 301 tureckého trestního zákoníku. „Vůbec si nedokážu představit členský stát Evropské unie, který by nerespektoval takový základní princip EU, jako je svoboda projevu,“ podotkl. „Takže ti, kteří odmítají zrušení neoprávněného omezování svobody projevu, jak to prosazuje článek 301 a další části tureckého zákoníku, se fakticky stavějí proti klíčové podmínce členství v EU,“ dodal komisař. Potvrdil tak snahu Evropské komise přimět Ankaru k rozšíření svobody projevu jako základní podmínky vstupu Turecka do unie.
„Svoboda projevu ve smyslu svobodného vyjádření byť kritického, nikoli však násilného názoru, je součástí politického kritéria EU. Je to základní kámen našich společných demokratických hodnot,“ uvedl Rehn.
Turecký ministr spravedlnosti Cemil Çiçek a nacionalistické opoziční strany i poslanci odmítají doplnit dodatkem sporný článek, který je ve jménu údajné ochrany před urážením turecké národní identity uplatňován vůči desítkám novinářů a spisovatelů. Rovněž nynější ankarská pravicová vláda, která začala přístupová jednání s EU 3. října loňského roku, argumentuje tvrzením, že úvahy o změně článku 301 si vyžadují víc času.
Úsilí o změnu sporného článku blokuje podle politických analytiků mocná skupina nacionalistických poslanců zaměřených proti členství země v EU. Tato skupina posílená navíc i částí justice je také za desítkami případů, kdy byl článek uplatňován soudně.
Naproti tomu turecký premiér Tayyip Erdogan slíbil, že vláda doplnění článku 301 zváží.
Turecko zahájilo rozhovory o vstupu do evropského klubu loni v říjnu. Otevřena a také uzavřena byla dosud jediná kapitola z celkových 35, která se týká vědy a výzkumu.
Autor: mab-iHNed,čtk
