26.09.2006
Podle odbroníků nehrozí, že by pracovníci z Rumunska a Bulharska zaplavili český pracovní trh. Odradí je prý i jazyková a kulturní bariéra.
Budou mít Rumuni a Bulhaři, kteří se stanou už za tři měsíce občany EU, zájem o práci v Česku? Čeští úředníci nad touto otázkou krčí rameny. Analýzy nejsou zpracovány a jasno nemají ani odborníci na migraci. Bezprostřední „invaze“ pracovníků se ale podle všeho nechystá.
„Rumuni a Bulhaři si už od počátku 90. let vytvořili svá místa, kam odcházejí a mají tam už své zázemí. Především je to Itálie. Nevím, jak bude Česko atraktivní v konkurenci starých členských zemí. Osobně bych masy Rumunů nečekal,“ říká sociální geograf Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Důvod, proč se Rumuni soustředí na Itálii a Španělsko, je jazyková a kulturní podobnost,“ tvrdí i Dragoš Negrescu, ekonomický poradce zastoupení Evropské komise v Bukurešti.
Nové členské země včetně Česka se podle něj proto nemusí po 1. lednu 2007 přílivu pracovníků z Balkánu obávat. „Nedokážu si představit, že by se mnoho Rumunů odhodlalo jít za prací do Česka a překonávat mnohem větší jazykovou a kulturní bariéru. A to především v situaci, kdy by jejich výdělek nebyl zas o tolik větší než doma,“ tvrdí Negrescu. Průměrný plat v Rumunsku se přitom pohybuje kolem 240 eur měsíčně.
„Staré země“ zavírají dveře
Podle Drbohlava se však situace může změnit ve chvíli, kdy staré členské země svůj pracovní trh Rumunsku a Bulharsku zavřou. O „přivření dveří“ přitom uvažují i státy, které se před dvěma lety otevřely pracovníkům z nových členských zemí: Velká Británie a Irsko.
„Otázka je, co se stane, když staré členské země svůj trh zavřou. Zda Bulhaři a Rumuni legálně přijdou do Česka, nebo budou nelegálně pokračovat do Itálie,“ říká Drbohlav. Stát se podle něj musí připravit i na možnost, že se místo žadatelů o práci do Česka vypraví i lidé, kteří si obživu budou chtít obstarávat nelegálně. Příliv lidí, hlavně z Rumunska, kteří se v centru Prahy živili především žebrotou či prostitucí, Česko zažilo na počátku devadesátých let. Před čtyřmi lety pak kvůli prudkému nárůstu azylantů z Rumunska vláda zvažovala zavedení vízové povinnosti. České ministerstvo zahraničí ale otevření pracovního trhu podporuje. „Chceme maximálně liberální a otevřenou unii. Ale v případě masívního přílivu pracovníků je možné pracovní trh uzavřít,“ vysvětluje Libor Sečka z ministerstva zahraničí.
Půl miliónu Rumunů
S příchodem Petra Nečase (ODS) na Ministerstvo práce a sociálních věcí se mění i postoj jeho úřadu. Jeho předchůdce Zdeněk Škromach (ČSSD) ve shodě s odbory razil spíše ochranářský přístup a zvažoval zavedení přechodných opatření. Nečas s otevřením pracovního trhu souhlasí.
I podle zpráv nevládních organizací se hlavním cílem Rumunů stává Itálie a Španělsko. Rumunská vláda tvrdí, že v zahraničí už pracují zhruba tři milióny lidí. „Odhadujeme, že zemi po vstupu do EU opustí dalších asi 500 tisíc lidí, ale ne více,“ říká rumunská ministryně pro evropskou integraci Anca Boagiu.
Autor: Robert Břešťan, Radek Honzák
