22.09.2006
Dvě hlavní frakce v Evropském parlamentu, socialisté a lidovci, na sebe ostře útočí kvůli sporu, zda by se měl maďarský premiér Ferenc Gyurcsány vzdát funkce.
Nepokoje, které otřásají Maďarskem, jsou cítit i na bruselské půdě. Dvě hlavní frakce v Evropském parlamentu, socialisté a lidovci, na sebe ostře útočí kvůli sporu, zda by se měl maďarský premiér Ferenc Gyurcsány vzdát funkce.
K tomu ho kvůli přiznání, že lhal voličům, vyzvala středopravá frakce Evropské lidové strany – Evropských demokratů. Podle ní jsou lži sociálnědemokratického premiéra „útokem na základní evropské hodnoty“.
Druhá největší frakce v europarlamentu, Strana evropských socialistů, naopak Gyurcsánye podpořila. Její vůdce Paul Nyrup Rasmussen mu vzkázal, aby volání po demisi ignoroval. Podle něj je Gyurcsány tím, kdo má řídit reformy v Maďarsku.
K pokračování v tvrdých reformách vyzvala předsedu maďarské vlády i Evropská komise. Ta se jinak celý týden odmítá k situaci v této členské zemi unie vyjádřit.
„Události v Maďarsku musí vyřešit tamní demokratické instituce. Není rolí komise do situace zasahovat,“ uvedla mluvčí komise Pia Hansenová.
Evropská komise požaduje po Maďarsku, aby splnilo takzvaná konvergenční kritéria pro přijetí eura. Hlavním požadavkem je snížení rozpočtového schodku z letošních odhadovaných 10,1 procenta na 3,2 procenta v roce 2009.
Ruce pryč daly oficiálně od Maďarska i členské státy EU. Finský premiér Matti Vanhanen, jehož země unii nyní předsedá, pro list Helsingin Sanomat uvedl, že se EU nebude do vývoje v Maďarsku nijak vkládat. „Věřím, že to Maďaři vše vyřeší sami. Politické spory je třeba řešit prostřednictvím demokratických institucí,“ řekl.
Neoficiálně ale diplomaté přiznávají, že je události šokovaly. „Není to jen problém maďarské vlády, která si jen těžko bude dobývat mezinárodní důvěru. Škodí to všem, a zvlášť zemím střední a východní Evropy,“ řekl nejmenovaný diplomat.
Část evropských pozorovatelů dává násilnosti v Budapešti do souvislosti s populistickými a nacionalistickými trendy, které vyzdvihly k moci současné vlády Polska a Slovenska. Podle nich je poslední vývoj v Maďarsku důkazem, že demokracii v nových členských zemích nelze brát za příliš jistou.
Autor: Radek Honzák
