21.09.2006
Po Bulharsku se i Rumunsko snaží zastavit populistická prohlášení západních politiků, podle kterých občané těchto zemí ohrozí trh EU levnou pracovní silou.
Již za několik dní, 26. září, čeká Evropskou komisi rozhodnutí, zda by mělo být Bulharsko a Rumunsko přijato do Evropské unie v roce 2007, nebo zda unie s přijetím těchto dvou zemí rok počká.
Již v minulosti si nechalo Bulharsko zpracovat průzkum u renomovaného Galopova institutu ohledně mobility Bulharů za prací do států EU. Výsledky ukázaly, že masivní bulharská migrace za prací nehrozí. Bukurešť se nyní připojila k politice svého souseda. „Mnozí Rumuni jsou příliš vázáni na svou domovinu, že by zaplavili západní pracovní trhy rozhodně nehrozí, “ uvedl pro agenturu Reuters rumunský ministr práce Barbu.
Paniku z toho, že Rumuni budou ve větší míře emigrovat na Západ za prací označil ministr za přehnanou. „Rumuni cítí silné vazby na své rodiny, vazby mezi rodiči a dětmi trvají celý život,“ zdůvodnil Barbu a dodal, že je nepravděpodobné, že Rumuni budou následovat příklad statisíců Poláků, kteří opustili svou zem poté, co se země stala v roce 2004 členem EU.
Rumuny by podle některých odborníků měla doma držet také poměrně nízká, pětiprocentní nezaměstnanost, která je v porovnání s Polskem jen třetinová. K nízké míře odchodu pracovníků na Západ by měly přispět také slibné vyhlídky na rychlý hospodářský růst země.
„Nejdou do zahraničí, aby se tam usadili. Odejdou, vydělají peníze a vrátí se domů. Přibližně 90 procent Rumunů, pracujících v zahraničí, se vrací do vlasti,“ uvedl ministr. Barbu odhaduje, že v prvních letech po vstupu země do EU z Rumunska odejde přibližně jen 300 tisíc lidí. „Ti, kteří chtěli odejít již odešli. Není se čeho bát,“ je přesvědčen ministr.
Autor: jos-iHNed, Euractiv.sk
