20.09.2006
Rumunské město Sibiu se v době vstupu země do EU stane na rok hlavním městem evropské kultury. Vsadilo na unikátní historii. Ta je však německá.
Mircea Georgiuová žije v Sibiu už dvaašedesát let, ale takhle své město ještě neviděla. U každého druhého domu v historickém centru stojí dřevěné lešení, po kterém bez ustání pobíhají zedníci. Fasáda a střechy na ostatních gotických a barokních stavbách září novotou. Nová je i dlažba a lampy na náměstích.
„To víte, že jsem ráda. Vždyť náš dům byl už na spadnutí,“ snaží se Georgiuová překřičet hluk z desítek stavenišť. „Ale ještě by mohli opravit i zbytek města,“ ukáže do uličky vedoucí z hlavního náměstí.
Místní radnice se totiž kvapně snaží opravit aspoň centrum města. To se už za pár měsíců má stát jeho výkladní skříní, a Sibiu se zase stane výkladní skříní celého Rumunska. Město uprostřed Transylvánie totiž bude od ledna celý rok „Hlavním městem evropské kultury“. Spolu s Lucemburkem je pro rok 2007 vybrala Evropská unie. A obyvatelé tuto poctu berou ještě vážněji kvůli tomu, že Sibiu získá titul v den vstupu jejich země do EU. Brusel by měl totiž příští týden potvrdit, že se unie rozšíří o Rumuny a Bulhary k 1. lednu 2007.
Věříme jen Němcům
Sibiu ve své přihlášce o titul města evropské kultury vsadilo na unikátní historii. Po staletí zde vedle sebe žili Němci, Rumuni, Maďaři a Romové. Dnes ale město nenechá nikoho na pochybách, k jaké tradici se hlásí. Všude jsou vidět německé nápisy. Snad ještě častěji než rumunský název „Sibiu“ se používá původní německé jméno „Hermannstadt“.
Návštěvník se až diví, jak může Sibiu reprezentovat rumunskou kulturu, když ho sami činitelé na radnici bez váhání označují za německé město. „Co se týče tradic, struktury a administrace, Sibiu je už 700 let německým městem. Je příkladem západní kultury, která přišla do této části Transylvánie,“ říká šéf projektu „Sibiu – hlavní město evropské kultury 2007“ Christian Radu.
Jeho tvrzení je překvapivé vzhledem ke složení populace města. Na konci druhé světové války tvořili etničtí Němci 85 procent obyvatel Sibiu. Část odešla do Německa hned, část po pádu komunismu. Dnes jich ve městě se 170 tisíci obyvateli zbývají sotva dvě procenta.
Počet etnických Němců ale není vše. Jejich politická strana, Německé demokratické fórum, totiž ovládá jak místní radnici, tak i okresní a krajské zastupitelství. Němce Klause Johannise zvolilo starostou už dvakrát skoro 90 procent obyvatel, tedy drtivá většina místních Rumunů.
Proč dávají místní obyvatelé takovou důvěru právě Němcům? „Jde o uznání německých hodnot, organizačních a manažerských schopností. A navíc díky nim máme větší šanci přilákat investory,“ říká Radu. Čísla mu dávají za pravdu. Díky investicím západních firem jako Siemens a Renault má Sibiu velice málo nezaměstnaných. A hlavně díky starostovi Johannisovi se podařilo získat dost peněz na projekt hlavního města evropské kultury – za 340 kulturních akcí se zde příští rok utratí kolem 14 miliónů eur, oprava historického centra vyjde na 45 miliónů a modernizace infrastruktury a místního letiště má stát 30 miliónů eur. Většina peněz na to jde z městské kasy.
Je to jen Rumunsko
Jiné národnostní skupiny obyvatel nemohou Němcům v Sibiu konkurovat. Občas se ale projeví žárlivost, kterou ke ctižádostivému městu cítí jiné části Rumunska a možná i vláda v Bukurešti.
Přes zjevné odhodlání a horečnou aktivitu se i na radnici objevují pochyby, zda se všechno podaří připravit včas. „Všichni děláme všechno, aby se to stihlo,“ říká úředník. „Ale člověk tady nikdy neví. Jsme pořád jenom v Rumunsku.“
Autor: Radek Honzák
