18.09.2006
Země západní Evropy se bojí, že je po rozšíření zavalí další milióny pracovníků. Naprostá většina ostatních členských zemí podle všeho Rumuny a Bulhary na své pracovní trhy nepustí.
Pětadvacetiletý bankovní úředník Mihai je v transylvánském městě Fagaraš naprostou výjimkou. Je mladý a zdravý, ale přesto zůstal doma a nevydal se za prací do Itálie. „Mám dobrou práci a líbí se mi tu. Raději si vydělávám hlavou než rukama. Ale skoro všichni mí příbuzní i kamarádi odjeli za prací do ciziny,“ vysvětluje Mihai.
Odjela polovina města
Ospalý Fagaraš na úpatí stejnojmenného pohoří v posledních letech mezi rumunskými městy proslul. Ale jen díky tomu, že odsud postupně zmizela zhruba polovina z asi 50 tisíc obyvatel. Prakticky všichni muži v produktivním věku odjeli do Itálie, kde pracují na farmách a v továrnách. Doma nechali rodiče a často i ženy a děti.
Na konci srpna se zdá, jako by Fagaraš zažíval invazi Italů. Snad každé druhé auto má italskou značku. Nejde o turisty, které by sem lákaly hory, ale o místní obyvatele, kteří několikrát ročně jezdí za příbuznými. „Italové se vracejí domů,“ usmívá se Mihai.
Nyní se jejich země chystá na vstup do Evropské unie. Evropská komise příští týden oznámí, zda se unie rozšíří o Rumunsko a Bulharsko už 1. ledna 2007.
Zvlášť země na západě Evropy se bojí, že je po rozšíření zavalí další milióny pracovníků. Obavy panují hlavně z Rumunska, jež se díky 22 miliónům obyvatel zařadí mezi větší státy EU, ale které bude zároveň nejchudší členskou zemí. HDP na obyvatele v něm loni dosáhl jen 35 procent unijního průměru. Pro srovnání, Česko loni bylo na 73 procentech.
I Británie, která před dvěma lety jako jedna z pouhých tří zemí původní patnáctky otevřela své hranice pracovníkům z osmi nových členských zemí unie, má z Rumunů a Bulharů strach. Její vláda nedávno po sílící debatě oznámila, že sice občanům dvou nových členských zemí práci úplně nezakáže, ale výrazně zpřísní podmínky jejich zaměstnávání.
Naprostá většina ostatních členských zemí podle všeho Rumuny a Bulhary na své pracovní trhy nepustí. Chystá se pro ně zavést přechodná období pro pohyb pracovních sil, podobně jako před dvěma lety pro osm postkomunistických zemí včetně Česka. Přechodná období mohou trvat až sedm let.
„Každá země má právo uzavřít svůj pracovní trh a my jejich rozhodnutí pochopíme,“ říká ministryně pro evropskou integraci a hlavní vyjednávačka rumunského vstupu do EU Anca Boagiuová.
Podle Boagiuové se ale nedá čekat, že do zahraničí po rozšíření EU odjede velký počet lidí.
Kdo mohl, už odjel
„Ti obyvatelé Rumunska, kteří mohou pracovat v zahraničí, tam už pracují. Většina jich je v Itálii a Španělsku, v ostatních zemích to je mnohem méně. Celkem v cizině pracuje kolem tří miliónů Rumunů. Podle našeho odhadu opustí zemi po vstupu do EU dalších asi 500 tisíc lidí, ale ne více,“ tvrdí ministryně.
Rumunská vláda také poukazuje na to, že mladí a kvalifikovaní Rumuni mají dnes doma stále více příležitostí získat dobře placenou práci. Růst rumunské ekonomiky se letos a příští rok odhaduje na šest procent, nezaměstnanost spadla na 5,2 procenta. Místa jsou i v méně kvalifikovaných oborech: například stavební firmy v posledních dvou letech zdvojnásobily platy zhruba na 700 eur měsíčně ve snaze přilákat pracovníky.
Stále je to ale méně, než si řemeslníci vydělají načerno v cizině. Některé evropské země proto tvrdí, že nemohou nebezpečí přívalu pracovní síly podcenit. Zároveň mají obavy, že se v nich budou lidé, kteří původně přišli za prací, usazovat trvale.
V případě rumunských „Italů“ jsou ale podle všeho takové obavy liché. Na Fagaraši je totiž vidět, že většina bere svůj pobyt v zahraničí jako dočasný. Mnoho z nich si staví na okrajích města nové domy, do kterých investují vydělaná eura.
Třiatřicetiletý Alexandru Timar má ten svůj už skoro hotový. „Samozřejmě že se sem vrátím. Jen co venku vydělám ještě o něco víc peněz. Ale můj domov je tady,“ říká Timar, který už sedm let pomáhá na italských farmách.
Související články:
Odloží Brusel vstup Bulharska a Rumunska do EU?
Rozhodnutí o rozšíření unie se odkládá
Autor: Radek Honzák
