14.09.2006
Zpoždění v přípravě projektů na čerpání z fondů EU je větší, než jsem čekal, říká Petr Gandalovič, nový ministr pro místní rozvoj. Chce to napravit.
ODS uvažovala o zřízení ministerstva pro evropské záležitosti, kterému byste šéfoval. Není vám líto, že nejste a asi hned tak nebudete tzv. „evropským ministrem“? Přitom „evropské záležitosti“ zní o moc líp než „místní rozvoj“…
Není mi to líto, protože vím, že v současné době tato vláda není oprávněna – a popravdě řečeno ani nemá čas – dělat zásadní změny ve struktuře orgánů státní správy. Naopak jsme rozhodnuti začít velmi intenzivně pracovat na jednotlivých konkrétních věcech. Například tady na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) je celý balík problémů, týkajících se financování z evropských fondů. Myslím, že teď je správnější věnovat se tomuto úkolu, kde jde o velké peníze.
Myšlenka evropského úřadu je ale stále živá a já ji budu připravovat spíše v té teoretické rovině. Jsou ovšem dvě věci, které můžu realizovat teď. Jednak je to určitá střední reorganizace ministerstva samotného, kde hodlám spojit dohromady do jedné sekce evropské problémy, tedy evropské programy, metodiky, monitoring a záležitosti týkající se vyjednávání s EU. V dalších dvou sekcích budou věci, které s Evropou nutně nesouvisejí. Touto vnitřní reorganizací se ministerstvo zpřehlední, evropské záležitosti budou lépe uchopitelné a lze to chápat i jako jakousi přípravu na případné vytvoření ministerstva pro Evropu.
Další věc, kterou v tomto období mohu udělat, je převzetí dvou odborů z Úřadu vlády, které se dnes Evropou také zabývají. Sekce evropských záležitostí, která je v současné době na Ministerstvu zahraničních věcí, tam v tuto chvíli zůstane.
Zároveň, jak asi víte, se nově vytvoří agenda zmocněnce pro předsednictví ČR v EU (první polovina roku 2009 – pozn. red.), ta bude při Úřadu vlády.
S převedením odborů z Úřadu vlády na MMR je premiér Topolánek srozuměn?
Nechci mluvit za něj, ale myslím, že si představuje spíše hubenější Ůřad vlády, než je teď, tedy jen něco jako servis pro premiéra, ne systém místopředsedů a odborných útvarů… Navrhnu vládě, aby tyto změny provedla svým usnesením.
V čem se ještě kompetence MMR rozšíří? Už nyní má výsadní roli, je koordinátorem, pokud jde o evropské fondy, jedná s Bruselem, připravuje metodiku…
Jde především o oblast komunikace ve vztahu k veřejnosti. Chceme nahradit komunikaci formou abstraktních letáčků a ne zcela obsažných reklam spíše prezentací nějakých už realizovaných projektů.
Reorganizace ministerstva včetně začlenění dalších útvarů je práce na měsíc nebo dva?
Restrukturalizace MMR ano. Na převedení některých kompetencí z vlády musí být jednak usnesení vlády, jednak se musejí lidé fyzicky přestěhovat, musejí se řešit pracovně právní záležitosti. Za měsíc se to dá projednat a připravit, realizace by ale probíhala delší dobu. Vytvoření jednotné evropské agendy si vyžádá půlrok, rok.
Není žádným tajemstvím, že MMR bylo někdy kritizováno, že roli koordinátora neplní dobře. A vy chcete „evropskou agendu“ na MMR ještě rozšířit. Uvažujete o nějakém personálním posílení pro tuto oblast?
To rozhodně ne. Naší snahou je naopak orgány zeštíhlit. Snížil jsem počet náměstků z pěti na tři a ani zmíněná konsolidace do tří sekcí by rozhodně neměla znamenat nárůst pročtu pracovních míst. Půjde spíš o zefektivnění práce.
Už jste měl čas seznámit se, jak probíhá čerpání evropských peněz alokovaných na roky 2004-2006?
Musím říci, že zpoždění je větší, než jsem čekal. A to nejen na MMR, ale zejména co se týče Evropského sociálního fondu (obhospodařuje především Ministerstvo práce a sociálních věcí – pozn. red.). Vázne i příprava monitorovacího systému.
Myslím, že celý ten systém se trochu probudil jednáním ministra Martínka v Bruselu v březnu tohoto roku. Tam bylo Česku sděleno, že Evropská komise (EK) je nespokojena s tempem čerpání z některých operačních programů a že hrozí, že budeme muset peníze vracet, protože nesplníme pravidlo n+2 (prostředky na rok 2004 musejí být vyčerpány nejpozději dva roky poté, tedy do konce letošního roku – pozn. red.). Následně šel do vlády materiál, z něhož bylo patrné, že v některých operačních programech byl velký skluz při čerpání alokace 2004. V této chvíli – mám informace ke konci srpna – nemá žádný z programů vyčerpanou celou alokaci na rok 2004.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tvrdí, že některé jednotlivé programy už museli zastavit.
Nechal jsem si připravit informace a z nich plyne, že ke konci srpna mělo MPO celkem vyčerpáno 83 % alokace z roku 2004. Ale předpokládá se vyčerpání. Nemám to rozklíčované detailně na jednotlivé programy, takže to, co říkáte, může být pravdivé.
Naopak operační program Rozvoj lidských zdrojů – a to je známá věc – má vyčerpáno 20 % alokace 2004. A přestože má, jak říkají na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), tolik projektů, že by to pokrylo celý objem prostředků, tak je tady problém. Ty projekty se prostě nestačí zadministrovat tak, aby do konce roku peníze odešly přes platební jednotku až ke konečnému příjemci. Tím bude pravidlo n+2 porušeno a co se stane pak, to se zatím neví.
To se neví? Je snad naděje, že bychom mohli čerpat prostředky i po termínu? Měla jsem za to, že přes n+2 vlak nejede.
Myslím, že to může být předmětem nějakých jednání, že bychom peníze z nevyčerpaných programů převedli do jiného programu. Nakonec už se to v minulosti i stalo. Například Sasko, které má vlastní operační programy, také převádělo z oblasti lidských zdrojů na jiné programy. Když to šlo tam, proč by to nešlo tady?
Jak velké zpoždění je u regionálních programů na roky 2004-2006, které obhospodařuje MMR? O kolik peněz z roku 2004 může přijít?
Na MMR jsou všechny peníze teoreticky přiděleny, programy běží, ale zádrhel je v implementační jednotce MMR, Centru pro regionální rozvoj, kde se vše vyřizuje „papírově“, kontrolují se faktury a podobně. Tam je teď obrovská hromada požadavků od konečných příjemců. Vyřizuje se několik desítek milionů korun měsíčně a potřebovali bychom několik stovek milionů, takže deficit každým měsícem narůstá. Budeme tam muset ustanovit nějaké krizové řízení, poslat tam víc lidí, lépe práci zorganizovat. Myslím, že stihnout se to ještě dá.
A co se týče přípravy na čerpání pro další období, na roky 2007-2013?
Struktura operačních programů, která se vytváří na základě národního rozvojového plánu, je už známá. Vedle některých zcela jasných oblastí jsou tam ale i takové, které se mohou týkat více resortů. Typickým je vzdělání a rozvoj lidských zdrojů – tytéž věci může řešit MPSV i Ministerstvo školství. Překryvy jsou také v oblasti dopravy, životního prostředí a regionálních operačních programů. Předběžnou podobu programů už jsme poslali do Bruselu a přes všechny dílčí problémy se moc měnit nemohou. Ztratili bychom tím spoustu času. Naším cílem ale je odhalit, kde jsou překryvy, a vymyslet řešení. To budeme řešit právě v následujícím týdnu společně s drobnými změnami v alokaci finančních prostředků mezi programy.
Bez ohledu na to, jaká přijde reakce z EK na předběžně zaslané návrhy?
My tu reakci předběžně máme, příští týden budeme mít zpřesněné stanovisko. U každého programu se rozhodneme, jestli přijmeme stanovisko EK, nebo jestli budeme trvat na svém a pošleme vysvětlení, proč to jinak nejde. To musíme projednat také s jednotlivými resorty. Začátkem října by mělo proběhnout formální vyjednávání s EK a pak musíme předložit konečný dokument vládě.
Významnou roli v rozdělování prostředků z EU hraje Ministerstvo financí (MF). Už jste o tom mluvil s tamními úředníky?
Zatím od nich slyším trochu rozporuplné názory především na to, v jakých kapitolách mají být prostředky určené na spolufinancování. MF má podle mých informací zájem sloučit všechny peníze na spolufinancování do kapitoly Všeobecná pokladní správa – jako to bylo v minulých letech. Naopak v tomto návrhu rozpočtu byly peníze na spolufinancování převedeny do jednotlivých kapitol resortů. Myslím, že pokud budou prostředky přímo na jednotlivých resortech, urychlí to čerpání.
A bude prostředků na spolufinancování dost?
To je další otázka. V roce 2007 ještě budou dobíhat programy z minulého období, ale na nové finanční období bude zapotřebí peněz daleko víc, takže bude žádoucí přehodnotit celou řadu národních programů. My už teď na MMR rušíme veškeré národní dotační tituly, ty zůstávají jen ve Státním fondu rozvoje bydlení. Podpory bytové výstavby, obhospodařované přímo ministerstvem, už dál pokračovat nebudou. Prostředky se přesunou právě na spolufinancování evropských programů. S tím se počítá už v návrhu rozpočtu na rok 2007.
Jak myslíte, že Česko zvládne přípravy na předsednictví v EU? Předně si musíme ujasnit, co si od toho slibujeme, co chceme prosadit, jaké jsou naše možnosti, kdo jsou naši spojenci. Pak je třeba vyškolit velký počet úředníků, kteří budou také jazykově vybaveni. Předsednictví bude náročné finančně i kvůli pořádání mnoha akcí. Tato vláda o tom ještě nejednala. Paroubkova vláda to na sklonku svého volebního období vyčíslila na tři miliardy korun. Původně měly být v kapitole Ministerstva zahraničních věcí. Naše představa je, že to bude na Úřadu vlády, kde v tom sehraje hlavní roli zmocněnec pro přípravu předsednictví.
České předsednictví lze přirovnat k organizaci summitu NATO v Praze. S tím rozdílem, že summit trval jen několik dní, předsednictví bude trvat půl roku.
Působil jste několik let jako diplomat. Jak se vám jeví vztahy ČR a EU? Je podle vás Česko rovnoprávným členem Unie?
Zdaleka to není takové, jaké bychom chtěli. Ale nejde jen o ČR. Je tady kategorie nováčků a vůči nim se EU prostě chová jinak než vůči starým zemím. Myslím, že ale nemůžeme říkat „vztahy ČR a EU“, ale spíše vztah ČR k jednotlivým institucím, orgánům, direktorátům…
Je ono nerovnovážné postavení příčinou problémů, které vznikly v českém vodárenství, kam EK slíbila investovat peníze, ale teď je brzdí (viz Tichá válka s Bruselem)?
Ano, řekl bych, že to je příklad, jak se chovají orgány EU k novým zemím. Kladou na ně mj. větší nároky. V případě vodárenství jsou ale rozdíly i mezi tím, jak se chová EU k ČR a jak třeba k Polsku, kde Gdaňská vodárenská společnost, i když má podobné uspořádání jako mají naše společnosti, peníze dostala.
Že by pověstný polský lobbying?
Rozhodně bych to nepodceňoval. Každé rozhodnutí takového orgánu lze nějakým šikovným způsobem ovlivňovat. Konečně, kdyby to nebylo možné, tak by nevznikalo v Bruselu tolik lobbyistických firem.
MMR má v kompetenci také bytovou politiku. Minulý týden jste řekl, že byste chtěl řešit spor mezi vlastníky domů s regulovaným nájemným a ČR. Máte už konkrétnější představu?
Začnu trochu šířeji. Dotaci z fondu bydlení dnes dostávají obce na to, aby postavily byty, které třeba pak nejsou uplatnitelné na trhu. Dotace tohoto typu obecně vede starosty k tomu, aby něco nechali postavit prostě proto, že je na to dotace, není to primárně vedeno poptávkou po bytech. Pak obce nutíme, aby ten bytový fond léta vlastnily. V tom pokračovat nechci. Myslím, že výstavba obecních bytů by se dotovat neměla, že bydlení by mělo být převážně soukromou záležitostí.
Co se týče vlastníků činžovních domů, pronajímatelů, myslím, že i ten nejlevicovější politik uznává, že zde celá léta plnili nějakou sociální roli. Tím, že nemohli zvyšovat nájemné ani na úroveň reprodukčních nákladů, nemohli hradit ani opravy, natož dělat nějaké nové investice, o zisku ani nemluvě. Na jejich úkor stát řešil dlouhodobě sociální situaci – a mnohdy ani to ne, protože tam ani žádné sociálně slabší skupiny nebydlí.
Nemám tudíž žádný problém s tím, aby byl vytvořen nějaký dotační titul, z něhož by mohli čerpat vlastníci domů. Díky těmto prostředkům by domy zvelebovali. Jde o to, jaký objem by tento dotační titul měl mít, jaké by tam měly být podmínky. Ale to už je věc jiná.
A na druhé straně byste za tuto nabídku dotací žádal, aby ti, kdo se obrátili na mezinárodní soud ve Štrasburku, své žaloby stáhli?
Nechci odhalovat taktiku, nicméně možné to přece je. V žádném případě si nemyslím, že bychom zpětně vypláceli vlastníkům nějaké peníze. Tou formou symbolického odškodnění by byl právě onen nový dotační titul. Už pan ministr Martínek navrhl do Státního fondu rozvoje bydlení 300 milionů korun pro majitele činžovních domů.
Věřím, že se mi podaří získat pro svůj návrh ve vládě rychle podporu a že bude možné začít jednat s vlastníky co nejdříve, protože soud ve Štrasburku je poměrně aktuální věc. Jsem toho názoru, že pokud existuje alespoň nějaká teoretická možnost dosažení smíru, měla by se vyzkoušet.
Libuše Bautzová
Petr Gandalovič (42) Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, v roce 1991 spoluzakládal ODS. V letech 1990-1992 pracoval jako poslanec Federálního shromáždění, pak byl náměstkem ministra životního prostředí, poradcem a vrchním ředitelem na Ministerstvu zahraničních věcí. Pět let působil jako generální konzul ČR v New Yorku. Od roku 2002 byl primátorem Ústí nad Labem. Letos v září se stal ministrem pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka.
Autor: Libuše Bautzová
