V pátek 16. června proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU, věnující se přezkumu správy ekonomických záležitostí. Debata se uskutečnila od 9:00 v prostorách Lichtenštejnského paláce a prostřednictvím online platformy Webex Teams. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, zástupci evropských institucí a novináři. Odborným garantem tohoto stolu byla Vysoká škola ekonomická v Praze.
Debata Národního konventu o EU se zaměřila na tři diskuzní otázky:
1.Přináší návrh deklarované zjednodušení, nebo se jedná o spíše posílení komplexity? Je návrh Evropské komise správnou cestou, která povede ke snížení veřejného zadlužení členských států? Posílí navržený systém národních čtyřletých strukturálně-fiskálních plánů, připravovaných spolu s Evropskou komisí a schvalovaných Radou, vůli členských států plnit fiskální cíle? Lze vůbec dosáhnout potřebných vyšších veřejných investic v oblasti zelené a digitální transformace, aniž by byla narušena fiskální udržitelnost ve fiskálním rámci EU?
2.Pomohlo by navrhované zavedení diferenciace přístupu při sledování vysoce zadlužených zemí? Mají být pravidla doplněna o část, která bude jasně upravovat pravidla i pro situaci, když již vysoce zadlužený stát není schopen hradit své závazky (Sovereign debt restructuring mechanism)? Je na místě zohledňovat např. výdaje na obranu nebo aktuální sociální situaci v jednotlivých členských státech?
3.Je česká Národní rozpočtová rada vybavena odpovídajícími kompetencemi a kapacitou, aby plnila všechny požadavky dle čl. 22 návrhu nařízení? Může změna v tvorbě střednědobých plánů rozpočtové konsolidace, kdy budou používány odhady vývoje HDP národních rozpočtových rad, vést k lepšímu plnění cílů Paktu stability či alespoň realističtějšímu zpracování rozpočtových výhledů sloužících pro komunikaci členských států s komisí ohledně plánování rozpočtových konsolidací?
Kulatým stolem provázel Jaromír Antal z Centra evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Za garanta představil podkladový dokument moderátor, společně se Stanislavem Šarochem. Uvedli, že zdravé a stabilní veřejné finance jsou podmínkou plynulého a úspěšného ekonomického vývoje jakékoliv země a vláda nízko zadluženého státu má na finančních trzích snazší přístup ke zdrojům a tyto jsou pro ni v průměru i levnější, protože země s nízkým veřejným zadlužením je (za jinak stejných podmínek) vnímána jako subjekt s nízkým rizikem nesplácení závazků. Na ně navázal se stanoviskem Ministerstva financí ČR David Prušvič, který uvedl, že pokud jde o postavení a roli nezávislých fiskálních rad, ČR obecně rozumí potřebě stanovit minimální standardy fiskálních rad, jež by přispívaly k plnění fiskálních pravidel a transparentnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována sladění přístupů k hodnocení hospodářských cyklů, jednorázových opatření, únikových doložek či sladění doporučení národních fiskálních rad s doporučeními navrženými Komisí. Další stanovisko představil za Mendlovu univerzitu v Brně Lubor Lacina, který zdůraznil, že fiskální-rozpočtové rady by měli mít více pravomocí doporučovat reformy výdajových politik především agend státní úřadů (agentur) a dotačních titulů. Politické strany by měly aktivněji pracovat s analýzami rozpočtových rad a závěry národních kontrolních úřadů z pohledu efektivnosti veřejných výdajů. Podlesní stanovisko přednesl Petr Musil z Národní rozpočtové rady (NRR). Ten dodal, že má-li změna fiskálních pravidel v něčem roli Národní rozpočtové rady posílit, pak je to zlepšení přístupu k informacím, datům a metodikám, ze kterých NRR pro svá stanoviska čerpá. Jedná se především o zdroje, které pro vytváření prognóz používá ministerstvo financí.
