29.08.2006
Banca Intesa se dohodla s menším ústavem Sanpaolo IMI, že ho převezme za 29,6 miliardy eur. Obě banky věří, že když budou pod jednou střechou, nestanou se terčem zahraničních „nájezdníků“. A to je hlavní účel „sňatku“.
V Itálii vzniká obří banka odolná vůči „nájezdníkům“
Sňatek představuje největší spojení v evropském bankovnictví od roku 2000, kdy Royal Bank of Scotland za skoro 38 miliard eur získala londýnskou National Westminster Bank.
„Je to skvělá dohoda. Díky ní se dvě význačné italské banky dostanou z dosahu potenciálních zahraničních kupců,“ komentoval pro agenturu Bloomberg Riccardo Dubbioso z milánské BNP Paribas Private Banking.
V čele nového bankovního gigantu stane dosavadní výkonný ředitel Intesy Corrado Passera. Od loňského června, kdy konkurenční UniCredit za 19 miliard eur koupila německou HVB Group a stala se jedničkou italského bankovního trhu, neměl klidné spaní. Akcionáři na něho naléhali, aby našel vhodného partnera ke spojení. Jinak podle nich hrozilo, že na Intesu dostane zálusk některý z cizích investorů.
Italská bankovní, ale i průmyslová lobby jejich „nájezdy“ nelibě nese. Musela se ale smířit s tím, že loňského července dotáhla do vítězného konce svůj boj o italský regionální ústav Banca Antonvenete nizozemská finanční skupina ABN Amro.
Na Apeninském poloostrově se tuží také Francouzi. Jejich jednička BNP Paribas se letos v únoru dohodla s italskou Banca Nazionale del Lavoro, že ji převezme za devět miliard eur.
Aktivita zahraničních kupců na Apeninském poloostrově neušla ani novému šéfovi centrální banky Mariu Draghimu. Vyzval italské komerční banky, aby „spojovaly síly“, jinak neobstojí na evropském trhu bankovních služeb.
Guvernér Draghi, bývalý místopředseda banky Goldman Sachs, zároveň ujišťuje, že ochranářství odzvonilo. Na něj doplatil předchozí guvernér italské centrální banky Antonio Fazio. Počátkem letošního roku byl nucen z funkce odstoupit, když se prokázalo, že se snažil zabránit nizozemskému investorovi v převzetí Banca Antonvenete.
Spojování italských bank podporuje i jeden z nestorů italského bankovnictví Giuseppe Guzzeti, druhý nejvlivnější akcionář Intesy, ve které drží 9,2 procenta. Hlavní slovo v ní ale má francouzská banka Credit Agricole se 17,8 procenta. Po spojení bank se ale podíly „rozředí“.
Díky fúzi by se mělo do roku 2009 na nákladech ušetřit 1,3 miliardy eur. Z více než 6000 poboček jich bude asi desetina uzavřena, a o práci tak přijde 10 tisíc zaměstnanců. Odborářští bossové proto s bankovním sňatkem nesouhlasí.
Desítka největších bankovních ústavů v Evropě* (podle aktuální tržní kapitalizace, mld. eur)
Autor: Václav Lavička
