28.08.2006
Internetový hudební trh utěšeně roste, hudební portály se předhánějí ve výhodných nabídkách a počtu služeb určených hudebním fanouškům, vlastnit jeden či více mp3 přehrávačů je v USA či Asii naprostou samozřejmostí. Evropané však rozvoj nejmodernějšího odvětví světového trhu s hudbou stále „brzdí“.
Evropa si na hudbu on-line stále zvyká
Překvapivé zjištění zveřejnila uznávaná britská studie společnosti Screen Digest, která se každoročně věnuje plošnému průzkumu vývoje filmového a zábavního trhu.
Vrchol až za čtyři roky
Příčinou je zejména nedostatečná technologická podpora málo uzpůsobená rychlému stahování větších souborů z internetu, absence regionálních evropských verzí cenově atraktivních amerických internetových obchodů s hudbou, ale například také obrovská záliba Evropanů investovat do DVD, vypočítal hlavní důvody zpravodajský server BBC News.
Přesto je analýza Screen Digest optimistická, uvádí BBC. Evropané mají o stahování nahrávek z internetu zájem. Internetový hudební obchod by svůj evropský boom měl prožít právě v následujících několika letech, ekonomický vrchol tohoto odvětví zábavního trhu zřejmě přijde kolem roku 2010.
Tehdy by Evropané měli za stahování hudebních nahrávek z internetu utratit dokonce přes 1,1 miliardy eur, vlastní mp3 přehrávač by mělo mít přes osmdesát miliónů Evropanů.
Pro srovnání – letos utratí evropští hudební fandové za stahování hudby z internetu odhadem 280 miliónů eur, a to především v Británii, Francii a Skandinávii.
Podle Dana Cryana, analytika společnosti Screen Digest, by evropský internetový hudební trh mohl v následujících čtyřech letech zachránit stagnující tržby z prodaných pevných nosičů.
Gramofirmy by se však jen ke zpoplatněnému stahování neměly upínat, varuje Cryan. Dynamický vývoj trhu i rostoucí nároky hudebních fanoušků vyžadují neustálé vylepšování a rozšiřování služeb, firmy by se například měly do budoucna více zaměřit na služby pro uživatele stále dokonalejších mobilních telefonů, citují Cryana BBC News. Podle něj totiž samotná hudební vydavatelství přenechávají nabídku hudebních služeb dalších zprostředkovatelům, například mobilním operátorům.
V následujícím období by se právě na telekomunikační technologie či vlastní lokální hudební portály měly nahrávací firmy zaměřit samy, třeba s ohledem na daný region, dodal Cryan. Zároveň by hudební trh v Evropě měl najít další kanály, jak prezentovat novinky či nové hudebníky. Jen propagační kampaně související s uvedením nového alba na trh dávno nestačí, upozornil analytik.
Piráti na ústupu?
Pokles cirkulace nelegálních nahrávek na trhu se datuje už od přelomu let 2003 a 2004, kdy své zpoplatněné služby začaly uvádět do chodu portály Napster či iTunes.
Z aktuální analýzy Screen Digest jasně vyplývá, že za pokles prodejů hudby už nejsou zodpovědní pouze piráti, ale také další faktory, zejména zmíněné omezené služby a výrazně odlišné ekonomickospolečenské trendy v jednotlivých evropských regionech.
Autor: Irena Zemanová