24.08.2006
Švédský premiér se domnívá, že výstavba potrubí v prostředí, kde leží tuny odpadu a chemických zbraní z druhé světové války, může způsobit rozsáhlé škody na životním prostředí. Za pravdu mu dává i organizace Greenpeace.
Švédský premiér Goran Persson se obává, že výstavba Severoevropského plynovodu způsobí riziko rozvíření odpadu na mořském dně a možné exploze min, které se nachází na dně Baltského moře.
„Při výstavbě tak velkého plynovodu na dně Baltského moře může dojít k rozvíření velkého množství usazenin na dně, kde leží miny, jedy a další nebezpečné věci, které jsou tam již desetiletí,“ uvedl švédský ministerský předseda pro britský deník Independent. „Kromě všech environmentálních problémů v Baltském moři tak nyní riskujeme ještě přírodní katastrofu,“ dodal.
Před rizikem porušení mořského dna, posetého německými chemickými zbraněmi z doby druhé světové války, které potopil Sovětský svaz, varovala ruskou vládu i organizace Greenpeace. Organizace odhaduje, že se na mořském dně nachází až 60 000 tun chemických zbraní.
Na výstavbě rusko-německého plynovodu, který by měl být spuštěn v roce 2010 se dohodli ruský prezident Putin a někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, který je dnes členem správní rady Severoevropské plynovodní společnosti. Plynovod povede z Petrohradu po dně baltského moře do Greifswaldu v Německu.
Plánovaná trasa vzbudila obavy i politického charakteru, neboť míjí státy jako Polsko, Ukrajinu a pobaltské země, jejichž vztahy s Ruskem jsou rozporné. Na stranu kritiků se v minulosti přidala i Evropská komise: „Situace kolem tohoto plnovodu je velmi komplikovaná a napjatá, protože jedna členská země bez předchozí diskuse schválila projekt nepřijatelný pro ostatní strany,“ uvedl lotyšský eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.
Autor: jos-iHNed, Euractiv.sk
