V pátek 22. září proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU, věnující se členství Ukrajiny v EU. Debata se uskutečnila od 9:00 v prostorách Hrzánského paláce a prostřednictvím online platformy Teams. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, zástupci evropských institucí a novináři. Odborným garantem tohoto stolu byl Institut pro politiku a společnost (IPPS).
Debata Národního konventu o EU se zaměřila na čtyři diskuzní otázky:
- Jaké jsou hlavní výzvy a překážky spojené s přijetím Ukrajiny do Evropské unie, a jaké důsledky může mít její přistoupení na ČR?
- Jak by měla ČR přistupovat k potřebě Evropské unie reformovat své instituce a politiky, aby byla Unie připravena zvládnout přístup nových členů, včetně Ukrajiny?
- Jaký je vztah mezi geopolitickými ambicemi Unie a její schopností absorbovat nové členy? Jak by se měla proměnit samotná politika rozšiřování EU, včetně podmínek a podpory v procesu, aby byla efektivní?
- Vícerychlostní model integrace EU by mohl být jedním z možných řešení pro přijetí Ukrajiny. Jaká jsou pozitiva a negativa tohoto přístupu a jak by se to mohlo projevit v praxi? Existují i jiné možnosti v zájmu dosažení rozšířené a efektivní Unie?
Kulatý stůl zahájil úvodním slovem vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR Štěpán Černý. Vyzdvihl, že Ukrajina bude na své dlouhé cestě do EU čelit řadě výzev a překážek. Z pohledu ČR bude mimo bezpečnostní otázky stěžejní vývoj v oblasti migrace, ale také ekonomická stránka přístupu. Na něj navázala moderátorka diskuze Šárka Shoup z IPPS. Podklad prezentoval Karel Sál, který uvedl, že kromě samotné připravenosti Ukrajiny je tu otázka potřeby vnitřní reformy EU, tedy evropských institucí, politik a financí, která by byla nezbytná pro takové rozšíření. První stanovisko představil Štěpán Pech, ředitel Odboru evropské institucionální a právní podpory Úřadu vlády ČR, který zdůraznil, že rozšíření by značně alternovalo podmínky, na základě kterých instituce EU aktuálně činí rozhodnutí, či dle kterých se odvíjí jejich složení. V tomto ohledu by bylo tedy nutné učinit jistých institucionálních změn jak na straně Evropské komise, Rady, tak rovněž Evropského parlamentu. Na něj navázal se stanoviskem Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů, který uvedl, že největší problém potenciálního členství Ukrajiny je spojen se zemědělskými dotacemi a politikou soudržnosti. Ukrajina pravděpodobně vstoupí jako nejchudší země z hlediska HDP na hlavu a v kombinaci s jejím velkým zemědělským sektorem to radikálně změní podmínky pro rozpočet EU. Poslední stanovisko představila Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky, která dodala, že otázka fungování Unie s potenciálně více než 30 nebo dokonce 35 členy posiluje debaty o zvýšení nutnosti jejího akceschopného fungování. Diskuse o změnách se dotýká především dvou širších oblastí, totiž reprezentace členských států v institucích a upuštění od principu jednomyslnosti v hlasování o vybraných tématech.
