03.08.2006
Vysoké teploty, které zasáhly evropský kontinent, totiž ohřívají také řeky využívané k ochlazování reaktorů.
Vlna veder, která zasáhla Evropu, donutila řadu elektráren, aby omezily nebo úplně zastavily chod svých jaderných reaktorů. Vysoké teploty zasáhly téměř celý evropský kontinent a postaraly se o četná úmrtí a další škody. V důsledku se začala zvyšovat také teplota řek, které jsou využívány k ochlazování reaktorů. Zvýšily se také obavy z masového úhynu ryb i jiných volně žijících živočichů.
Španělsko muselo odstavit jednu z osmi svých elektráren, a to v Santa Marii de Garone na řece Ebro, která produkuje pětinu elektřiny v zemi. V Německu a ve Francii snižovali výkon reaktorů, jiné elektrárny v těchto zemích dostaly zvláštní povolení vypouštět ohřátou vodu zpět do řek, aby nedošlo k výpadkům v dodávkách energie. Francie byla navíc nucena nakupovat elektřinu ze zahraničí, protože tři čtvrtiny celkové elektřiny v zemi obstarávají právě jaderné elektrárny.
Problémy nastaly krátce poté, kdy Velká Británie oznámila úmysl začít budovat jaderné elektrárny nové generace, které by podle Londýna měly napomoci v boji proti změnám klimatu, protože reaktory neprodukují skleníkové plyny. Na toto prohlášení reagovali kriticky odpůrci jaderné energie, podle nichž není budování elektráren nové generace řešení, když jsou reaktory tak citlivé například na celosvětový nárůst teplot.
Druhá strana se však brání tím, že budoucí jaderné elektrárny budou mít větší chladící věže, případně budou v lokalitě blízko moře. Ředitel organizace Ochránci životního prostředí pro jadernou energetiku (EFN) Bruno Comby tvrdí, že „hlavním problémem dneška jsou změny klimatu, nikoli lokální vzestup teploty vody v řekách o jeden stupeň“.
Autor: mab-iHNed,Observer,EcoMonitor
