02.08.2006
Komise zápasí s problémem investičních fondů – jak je podpořit, a současně ponechat flexibilitu pro rozvoj trhů, a přitom chránit investory.
Komise zápasí s problémem investičních fondů – jak je podpořit, a současně ponechat flexibilitu pro rozvoj trhů, a přitom chránit investory. Mimořádně kontroverzní jsou „rizikové fondy“ (hedge funds) , které jedni považují za budoucnost investiční ziskovosti, druzí za nebezpečně nestálé. Otázkou se v poslední době zaobíraly tři zprávy.
Pozadí
Evropský trh investičních fondů za poslední desetiletí obrovsky narostl do polohy, kdy má trh UCITS (společnosti kolektivního investování do přenosných akcií) hodnotu 5 bilionů eur a sektor rizikových fondů 260 miliard eur.
Před sektorem a regulátory stojí zásadní výzva – jak zabezpečit investice, udělat je lehce dostupné, levné a rychlé, a současně zabezpečit dostatečné garance a regulace pro ochranu investorů.
V posledních letech se vytvořily nové produkty a existující legislativa může v konečném důsledku poškodit růst, a teda i ziskovost těchto fondů. Další bariérou růstu je stále rozdílná legislativa členských států. V některých případech zabraňuje vytvoření nových celoevropských trhů.
V červenci 2005 publikovala Evropská komise zelenou knihu o investičních fondech a vytvořila tři odborné skupiny pro podrobnější přezkoumání rizikových fondů, soukromého investičního kapitálu a retailových investic. Skupiny zveřejnily své zprávy v červenci 2006.
Komise bude také zkoumat podněty od zástupců sektoru investičních fondů a otázky vznesené na veřejném zasedání 19. července 2006. Nakonec bude publikovat bílou knihu s konkrétními návrhy.
Otázky
Rizikové fondy
Jde o typ investičního fondu, který vzniká nejčastěji vytvořením akciové a komoditní společnosti. Podobné struktury nejsou v současné době přísně regulované, proto si mohou dovolit i méně konveční investiční strategie. Jsou spojené s vysokým rizikem, ale potenciálně i s vysokým ziskem. Využívají je hlavně zkušení investoři. Komise se snaží zjistit, zda současné regulace nebrzdí ziskovost rizikových fondů a jestli je nutná specifická ochrana investorů.
Zpráva expertů se postavila proti nové speciální regulaci, poukázala však na několik otázek:
Rozdíly v národních přístupech. Tato „regulační koláž“ způsobuje zdržení, náklady a brzdí efektivní celoevropskou distribuci investic. Proto je potřeba vzájemné uznávání rozdílných produktů členskými zeměmi, stejně jako legislativa, která by umožňovala firmám určit hlavního soudce.
Omezení institučních investic v mnohých členských zemích. Ty by měly být odstraněny.
Minimální velikost investice. Objevují se návrhy, že alternativou k restriktivním regulačním požadavkům by mohla být zavedená minimální hranice 50.000 dolarů, která by odfiltrovala malé investory.
Měly by být rizikové fondy otevřené masovému retailovému trhu? Jde o velmi citlivou otázku. Podle některých by měly potom být podřízené regulačnímu režimu UCITS.
Soukromý kapitál
Investice pro podnikání poskytované soukromým kapitálem sehrávají klíčovou roli při podpoře nových firem. Regulace v jednotlivých členských zemích jsou však různé a investoři mohou čelit bariérám vytvářeným daňovými a firemními zákony. Zpráva expertů poukázala na problémy se získáváním přes-hraničních investic a umísťování soukromého investičního kapitálu.
Retailové investice
Tuto oblast pokrývá směrnice UCITS a zpráva expertů navrhuje, aby bylo v následujících třech letech aplikováno několik změn v jejím znění. Konkrétně jde o:
_ Kroky pro odstranění bariér efektivního operování fondů, jako jsou jejich opožděné autorizace, nebo neschopnost přes-hraničního sdružování fondů.
_ UCITS by měla být pokryta Lamfalussyho procesem, který jí umožní držet krok s procesy na trhu.
_ V centru pozornosti má zůstat ochrana investorů.
Slovensko a investiční fondy
Podle zprávy EVCA (European Private Equity & Venture Capital Association) se investice rizikového kapitálu na Slovensku rozvíjejí jen pomalu a jsou hluboko pod evropským průměrem – stejnými problémy však trpí i další nové členské země EU, s výjimkou Maďarska.
V roce 2004 se investice soukromých fondů rovnaly 0,021 procenta HDP, evropský průměr byl 0,321 procenta HDP. Česká republika si vedla ještě o něco hůře než Slovensko (0,019 procenta HDP), výrazněji lépe na tom bylo Polsko (0,69) a Maďarsko (0,15). Šampiónem v investiční aktivitě z regionu střední a východní Evropy bylo Bulharsko (1,11) , které tak předběhlo i Švédsko, Holandsko nebo Británii.
O potřebě zvýšit množství soukromého rizikového kapitálu, jako alternativního zdroj financování začínajících podniků, hovoří i slovenský Národní akční plán v rámci Lisabonské strategie.
Pozice
Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy zdůraznil význam flexibility. Řekl: „Management podílů je v masivním pohybu. Komerční horizonty účastníků trhu se rozšiřují, objevované jsou nové podnikatelské modely, parametry rizika se mění. Rámec jednotného musí být schopen pojmout tyto změny. Směrnice UCITS bojuje, aby udržela tempo.“
Zástupce generálního tajemníka CEFR Carlo Comporti vyjádřil obavy z myšlenky otevření rizikových fondů detailovému trhu. Zdůraznil, že musí být zabezpečena ochrana investorů a také fondy se pak budou muset dostat pod režim UCITS. CEFR zveřejnilo i doporučení pro komisi v otázce UCITS.
Stefan Bichsel z European Fund and Asset Management Association (EFAMA) řekl: „Vítáme praktické řešení pro odstranění existující právní a regulační neefektivnosti a bariér bez toho, že bychom se dotkli klíčových principů směrnice UCITS, zvláště když jde o ochranu investorů. Vzhledem k značné naléhavosti bychom chtěli EK a CESR připomenout, že zlepšení může dosáhnout i bez toho, že bychom se museli uchýlit k modifikaci směrnice.“
Britská Investment Management Association přivítala zprávy odborných skupin jako „velmi důležitý krok ke snížení nákladů a posílení evropského sektoru investičních společností. V prohlášení se také píše: Zjednodušení registračního procesu přes-hraničního slučování fondů, vytvoření skutečných pásů pro řídící společnosti a umožnění fondům, aby shromáždily prostředky bez ohledu na hranice by bylo velkým krokem k vytvoření dostatečných velkých ekonomik“
Autor: mab-iHNed,Euractiv
