01.08.2006
Země Evropské unie naznačují skepsi ohledně budoucího tureckého členství: nyní narůstá nevole i na turecké straně. Výzkum istanbulských univerzit dokládá, že tlak Bruselu na kulturní, právní a ekonomické reformy vyvolal u Turků podrážděnou reakci.
Turci podporují islamisty, obliba unie klesá
Země Evropské unie naznačují skepsi ohledně budoucího tureckého členství: nyní narůstá nevole i na turecké straně. Výzkum istanbulských univerzit dokládá, že tlak Bruselu na kulturní, právní a ekonomické reformy vyvolal u Turků podrážděnou reakci.
Podpora členství v unii klesla ze 74 procent z roku 2003 na současných 58 procent.
Reprezentativní výzkum, který zahrnul 1846 respondentů ve 23 tureckých městech, dokládá i narůstající religiozitu. Téměř dvě třetiny Turků by nedalo své dceři souhlas, aby se provdala za nemuslima. Stejný počet dotázaných se přimlouval za více náboženského zanícení v každodenním životě.
Turecko je tradičně sekulárním státem, v posledních volbách ale zvítězili islamisté, kteří se snaží umírněnou cestou nahlodat odluku státu a náboženství.
Záměr se zčásti daří, stačí letmý pohled do istanbulských ulic. Přibývá žen, které nosí tradiční islámské oděvy. Paradoxně, stoupenci islámu doufají, že v tomto směru přinese členství v unii pokrok. Islámské šátky ústava země zakazuje, Brusel by mohl ale zákaz pomoci odbourat, s odkazem na svobodu vyjadřování.
Úspěch už slaví obchodníci, kteří nabízejí strohé konzervativní oblečení. „Museli bychom mít pobočku v každém městě, abychom uspokojili zájem,“ řekl listu New York Times Mustafa Karaduman, majitel řetězce s oděvy vyhovujícími nárokům islámu.
Vývoj není po chuti armádním špičkám, strážcům sekularismu. Proto je s napětím sledována výměna v čele turecké armády: namísto generála Hilmiho Ozkoka, nakloněného liberálním reformám, má přijít tvrdý voják, generál Yasar Buyukanit.
Turečtí komentátoři očekávají, že muž staré školy zesílí boj proti kurdským separatistům a vyhrotí debatu s Bruselem ohledně omezení pravomocí armády. „Turecké vojenské síly stále zůstávají autonomní, bez ohledu na snahu EU, aby je Ankara podřídila civilistům,“ citovala agentura Reuters Lale Sariibrahimogluovou, zpravodajku britského odborného časopisu Jane’s Defence Weekly.
Proamericky zaměřený Buyukanit by současně mohl upravit vztahy s Washingtonem, zčásti pošramocené tureckým odmítáním kurdské autonomie v Iráku, za kterou Američané stojí.
Ve vztahu k Evropě, která zahájila loni v říjnu s Ankarou vstupní rozhovory, se ale v dohledné době těžko něco změní, zdá se. Zlepšení limituje odlišný pohled na lidská práva i přetrvávající spor o budoucnost rozděleného Kypru.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varuje před pokusy dávat vstup země do unie do souvislosti s kyperským urovnáním. Odmítá uznat řeckou, mezinárodně uznávanou část Kypru, stejně jako otevření přístavů a letišť pro kyperskořecké lodě a letadla. Brusel hrozí, že vstupní rozhovory zastaví, pokud Turecko Kypr neuzná.
Turci přesto trvají na svém. Šéf diplomacie Abdullah Gul v rozhovoru pro list Financial Times předpověděl, že spor o Kypr nepříznivě ovlivní nazírání Turků na unii. Stejně jako kritika některých kontroverzních soudních procesů, na které se zaměřili ochránci lidských práv. Převážně umírnění mladí lidé se podle jeho interpretace stanou oběťmi protizápadní propagandy islamistů. „Dynamičtí, vzdělaní a ekonomicky aktivní lidé budou cítit hořkost,“ odhadl.
To by byla pro Evropu špatná zpráva, zejména když Turecko čekají příští rok důležité volby, míní západní analytici. Optimisté doufají, že Turecko nalezne kompromis mezi modernitou a tradicí: „Musíme citlivě vyvážit náboženské a sekulární hodnoty,“ míní Pekin Baran, šéf turecké Obchodní a průmyslové komory.
Autor: Jiří Sládek
